Článek
Pokud si někdo myslí, že provozovat soukromé muzeum je výdělečná činnost, tak ho hned vyvedu z omylu. Není, tedy ovšem pokud nemáte dotace. A to my nemáme a hrdě můžeme říci, že nemusíme nikomu děkovat, leda sami sobě. Je to pocit osvobozující, ale zároveň ta hrdost něco stojí.
Rozdíl mezi státním a soukromým muzeem je převeliký.
U nás ve Starých krásnostech, čili v soukromém muzeu kočárků, panenek, hraček, loutek a nově i retro československých kávových a čajových servisů je ředitel zároveň průvodcem, badatelem, fotografem, spisovatelem a uklízečkou. Musíme se snažit potencionálního návštěvníka nějak zaujmout, takže neúnavně dáváme příspěvky na facebook, který samozřejmě není všespásný, jak si mnozí myslí. Tam funguje teď a tady. Ale říkáme si, že třeba někoho na sociálních sítích zaujmeme, dá si nás do hlavy, a když přijede na Kokořínsko, navštíví nás.(náš FB je Staré krásnosti, takže si nás pamatujte:)).
Dále k nám chceme přilákat i nejmenší návštěvníky, hrajeme loutková divadélka buď u nás v muzeu, nebo ve školkách, pod širým nebem, na hradech a zámcích, na dětských oslavách, jarmarcích, zkrátka všude tam, kde nás pozvou. Náš loutkový soubor se jmenuje Loutky starý Kotoučový. Tedy loutky hrají skoro samy, my jsme tam jen do počtu, jejich tvůrci manželé Krčálovi jsou totiž loutkoví profesionálové a jejich 40-45 cm velké dřevěné marionety jsou prostě skvostné a výborně se s nimi manipuluje.
Ateliér kšandy, vidle, špek, který můžete najít třeba i na Fléru, je dalším doplňkem přijmu do muzea. Jedná se trička, obrazy, hrnečky, magnetky a jiné zajímavé věci, které si návštěvník může u nás koupit a tím nás podpořit.
Píšeme i knihy!
V současné době máme v prodeji čtyři muzejní tituly.
Básnické příběhy Lidství a Člověčina, pohádky Voda plyne a pohádky se vypravují a Okamžik.
Takže jak vidíte, na jedno muzeum je poměrně i dost okolních aktivit, které nám pomáhají získat finance.
Na častou otázku, jak moc bylo náročné budovat muzeum bez dotace EU, odpovím, že náročné. Padly na to rodinné úspory, dědictví a prodej polí. Faktem ale je, že se nám splnil životní sen a pocit, že jsme něco vybudovali. A to není málo.
Návštěvnost našeho muzea Staré krásnosti se řídí podle počasí. Máme zkušenost, že pokud je velký pařák, lidé jdou spíše na plovárnu a návštěvu muzea si nechají na chladnější dny. Muzeum jsme vybudovali na ne úplně frekventovaném místě, ve Velkém Újezdě 95, mezi obcemi Mšenem a Chorušicemi. Když k nám návštěvník zavítá, je však odměněn prostorem a klidem. Pokud si chce vypít kávu nebo si chtějí jeho dítka u nás pohrát, je na to na zahradě prostor, nemluvě o možnosti podívat se na živá zvířátka jako je mini kůň Bugouš, kamerunské ovce a mlsná koza Minka.
Je to vždy super?
Jednoduše řečeno, když chodí málo lidí, člověk se na to chce „vykašlat“, rovněž, když se návštěvníci hrdlí o výši vstupného. V dnešní době mi 150 na osobu absolvující tři prohlídkové okruhy s možností volně použít zahradu, pískoviště atd. nepřijde přehnané, rodinné vstupné je 300,- a nezáleží, kolik máte vlastních dětí. Bohužel jsou i tací, kterým to přijde moc, a pak je vidíte ve Mšeně u zmrzlinárny, jak baští 3 kopečky na osobu po 30 korunách. To jim drahé nepřijde. V tyto chvíle to zamrzí.
Zažili jsme i okamžiky, kdy babička s dědou nechtěli přečíst dítku popisek exponátu z našich průvodců. Prý nemají čas. Co na to říct?
Rovněž se toto léto roztrhl pytel se zanícenými pejskaři. Asi svého čtyřnohého miláčka chtějí mít vzdělaného. Chápu, že na výlet pes patří, a když člověk chce spojit kulturu s turistickým výletem, psa vezme s sebou. Co ale nechápu, je arogance se kterou se tito návštěvníci hrnou do výstavních prostor i se zvířetem aniž by se předem zeptali, zda je to možné. Naše velká zahrada a stinné místa s dostatkem vody v misce myslím lépe poslouží zvířecím kamarádům. Ani lidé ani psi se nemusí přeci stresovat, aby v muzeu nic neprovedli, nestrhli nebo neočůrali.
A kdy je nám dobře na duši?
Pokud ale přijede zájezd seniorů, kteří slzí u proutěných kukaní (kočárek) a panenek, které dříve měli a pochválí vás, že to děláte dobře, to je čas, kdy si říkáte, že to za to všechno stojí.
Rovněž miluju ty chvíle, kdy nám návštěvníci sami od sebe řeknou, že to ve Starých krásnostech máme pěkné a že vidí, kolik to dalo práce.
V současné době u nás můžete navštívit celkem tři prohlídkové okruhy.
Staré krásnosti - stálá expozice historických kočárků, panenek, hraček a loutek
Krásné pohádkovosti - pohádková stodola pro malé i velké, doplněná strašidelným sklepem
Krásné křehkosti - výběrová kolekce československých porcelánových čajových a kávových servisů převážně 20. století
Adresa je Velký Újezd 95, 27735
Za muzeum Staré krásnosti napsala Jitka Hrdličková, ředitelka, badatelka, průvodkyně, paní v pokladně, loutkoherečka, výtvarnice, spisovatelka a uklízečka
