Článek
Papoušci ara patří mezi nejinteligentnější ptáky světa.
Jsou nádherní. Vynalézaví. A hlavně přemýšlí. Korigují svoje jednání s cílem dosáhnout svého tak, aby člověk reagoval a děje se děly podle papoušcího scénáře. Snaží se svého majitele řídit, oťukávají hranice, stejně jako děti. Takže je to balancování mezi lidmi a papoušky a hranice, kdo má navrch, není ostrá, nýbrž poněkud pohyblivá.
Zvládnout společenství pár desítek papoušků, to už vyžaduje plné nasazení. Jak je možno vidět v jednom z jejich chovů v Království papoušků.
Hned nás zaujalo, že šéfem hejna není největší nebo nejstarší papoušek. Největší papoušek ara hyacintový je totiž hračička a průzkumník. Na povinnosti vůdce nemá dost času ani chuti. Takže šéfuje menší jedinec, ara ararauna Erik. Erik hrál v pohádce Čertoviny režiséra Zdeňka Trošky. Vystupoval i v Národním divadle. A fotil s Karlem Gottem. No nezávidíme mu?
Ovšem kasovním trhákem je, jak se říká, největší, nádherně modrý ara hyacintový Oskar. Umí sice mluvit, ale moc se mu nechce a tím by to mohlo skončit. Jenže. Žárlí na lépe mluvící papouščí dámu a protože chce pozornost lidí stále strhávat jen na sebe, mluví více, i když nerad. Protože zjistil, že to funguje. Je chytrý.
A vůbec, papoušci žijící s lidmi bedlivě a neustále monitorují prostředí. Nejen z důvodu ostražitosti. Ale dobře si kontrolují, co dělají ostatní papoušci, jestli nemají něco lepšího nebo zábavnějšího. Prostě na sebe neustále žárlí.
A když zjistí podle indicií jako je pobíhání lidí po domě, balení tašek a zvuku nastartovaného auta, že se něco chystá, nastane vrcholné napětí. Který papoušek pojede na výlet a který to štěstí nebude mít. Před nimi prostě nejde jen tak zmizet po anglicku. Nic jim neunikne. A když na to přijde a cítí se moc ukřivděni například tím, že majitelé odjeli na pár hodin pryč, stihnou se bleskurychle oškubat na prostest a zahnání stresu. A to není legrace, nýbrž noční můra všech majitelů papoušků.
Vlaďka a Pavel Klikovi s jejich papoušky /ara ararauna Erik a ara vojenský Rocky/
Jak poznáte nazlobeného papouška? Tedy v okamžiku ještě předtím, než začne útočit? Ačkoli by člověk u papoušků těžko hledal mimiku, tak přece jen to poznat je. Změní se mu tvar a velikost zorniček. Chce to ale zkušenost. Takový pohled papouška je něco jako ticho před výbuchem. Útočí zobákem i drápy. Kdo svého papouška nezvládá, může být vážně poraněn.
Pomsta s časovým odstupem, prostě odložená, promyšlená? Ano, něco takového papoušci umí.
Například když jeden papoušek nabude dojmu, že se člověk věnoval více druhému papouškovi, tak dělá, jakože nic. Nereaguje okamžitě. Ví, že by člověk jeho pomstu korigoval a zhatil. Počká si, až bude s tím druhým papouškem sám, a potom ho poklove.
Manželský trojúhelník jako u lidí? Ano, i to papoušci znají.
Jedna samička má dva partnery, ačkoli by měla mít jen jednoho. A střídavě upřednosťuje jednoho před druhým a naopak. Taktizuje. A kluci se mohou umlátit, aby se zalíbili.
A na závěr úsměvná příhoda z televizního natáčení.
Ara hyacintový Oskar ukradl majiteli v průběhu natáčení mikroport. Mysleli byste, že to je problém? Kolik takový mikroport stojí a také že byl znemožněn další hovor? Opak je pravdou. Tato nečekaná a nezrežírovaná epizoda okamžitě tak zvedla sledovanost, že se příště ptali „Už to zase ukradl?“ s nadějí, že se to stane znovu. A chytrý papoušek velmi dobře pochopil, že sezobnutá věcička mu přinesla přízeň lidí. A to je to, o co papouškovi jde. Tak byla spokojenost na všech stranách.
zdroje: osobní cestovatelský archiv autorky článku Jitky Mrázkové
Království papoušků.cz
