Článek
Dojemné vyznání jsme se dozvěděli od samotného Andreje Babiše, který svým vlastním novinám sdělil následující: „Všechna média byla proti nám, účelově převracela naše výroky. Manipulovala s titulky, vybírala fotografie, které mě podprahově zobrazovaly v negativním světle. Novináři neustále opakovali, že lžu.“ Možná by stačilo k tomuto výroku dodat, že jeho autor vlastní třetinu mediálního trhu, a celé to nechat být. Tak jednoduché to ale není.
Celá řada komentátorů, například na CNN Prima News Jakub Kvasnička, začala zpochybňovat novinářskou práci a požaduje, aby každé médium za každou cenu tzv. pískalo rovinu (nebo alespoň to, co oni sami rovinou myslí), protože jinak se znemožní a stane se nedůvěryhodným. Asi nejlepším argumentem, na který je dobré se podívat, je tvrzení, že zaujatost se pozná podle toho, že moderátoři debat v televizi jednomu kandidátovi skáčou do řeči a pokládají mu nepříjemné otázky, ale druhému ne.
Problém je ovšem v tom, že ten jeden kandidát, konkrétně Andrej Babiš, na většinu dotazů odpovídal buď lží, případně nesouvisejícími nesmysly a útoky. Byl by schopen i do debaty o počasí zahrnout oznámení, že „on chce mír“. Naproti tomu Pavla se moderátor zeptal a on odpověděl, normálně a věcně. To není o žádném nadržování, jsou to fakta. Není možné na korektně se vyjadřujícího člověka reagovat stejně jako na Babiše, protože v takovém případě by byl za blázna moderátor.
Pak je tu ono „fandění“. Když odhlédneme od toho, že každý novinář je také člověk a má svoje politické preference, je zajímavé, že těm samozvaným mediálním odborníkům to vadí pouze v případě jedné strany. Andreji Babišovi fandila jeho média, ženské časopisy, které vlastní, mu nepokrytě dělaly kampaň, to ale nekritizuje téměř nikdo. Jak je to možné?
Tahle pokřivená optika, s níž se někteří snaží být buďto za rebely nebo za ty, co mají nadhled a odstup, naprosto zakrývá realitu. Ne, tohle nebyl souboj dobra se zlem, byl to souboj normálu se zlem. Protože Andrej Babiš je zlo, není vůbec nic divného na tom, že to řekla i kandidátka Danuše Nerudová poté, co podpořila Pavla.
Ono to totiž nemůže fungovat tak, že když jeden kandidát je v obrovském střetu zájmů, vlastní média, má za sebou nepřátelské přebírání firem, podivné získávání státních i evropských dotací, vyhrožoval lidem, že na ně má složky a mohli jsme si poslechnout nahrávky jeho hlasu, které dokazují, že svým novinám říkal, co mají napsat, budeme předstírat, že tomu druhému, kterého se nic z toho netýká, můžeme pokládat stejné otázky. To nejde – a je to naprosto objektivní.
Andrej Babiš neprohrál proto, že mu nefandila některá média. Prohrál navzdory tomu, že mu už léta velká část z nich nepokrytě fandí. Mj. se to dá vysledovat nejen podle toho, co patří do svěřenského fondu, ale i dle toho, kde inzeruje Agrofert. Ve fotbale komentátor nesmí stranit červeným proti bílým. Musí ale červeným i bílým stranit proti těm, kteří na hřiště přijedou s bagrem, celé ho zničí, a ještě jim jejich zaměstnanec, který dělá rozhodčího, přiřkne vítězství.
A o tom byly tyhle volby.
