Článek
Přestože je herečce Veronice Jeníkové přes šedesát, vypadá stále skvěle. Pro většinu diváků navíc zůstává navždy ikonickou postavou Evičky Tričko z kultovního filmu Bony a klid, ale také milou sestřičkou Vendulkou ze seriálu Ordinace v růžové zahradě. Přestože se jistě snažila z rolí vymanit, provázejí ji dodnes.
Před několika lety prožila náročné období. Starala se o nemocné rodiče a během pandemie covidu se dokonce rozhodla studovat ošetřovatelství na lékařské fakultě. Ač to bylo náročné, Veronika zvládla několik zkoušek a zápočtů. Nakonec kvůli péči o rodiče a strachu z nákazy musela studium ukončit.
Dnes už je vše jinak. Herečka je velmi šťastná za roli babičky a užívá se svým vnukem společný čas. „Užívám si to tak jako pozvolna. Bydlím na druhé straně Prahy než syn a snacha zatím byla doma, teprve teď nastoupila do práce. Navíc mají ještě druhou babičku a já jsem teď měla hodně starostí,“ přiznala herečka dle super.cz.
Jeníková se dostala k herectví náhodou. Jako dítě se účastnila recitačních soutěží, ve čtrnácti letech nastoupila do dramatického kroužku pedagožky Jiřiny Steimarové. Tam si ji všimli lidé od filmu, kteří hledali někoho vhodného na dětskou roli do filmu Podej mi ruku a přestaň se bát. „Bylo to prima. Jenomže to mi neměli dělat, že moji maminku hrála paní Bohdalová! Mým prvním hereckým partnerem byl Vláďa Dlouhý,“ vzpomínala dle prozeny.cz. Vladimír Dlouhý ji pak prozradil možnost jít na konzervatoř, a tak se přihlásila a uspěla. Ještě před maturitou získala svou první velkou roli, a to ve filmu Pozor, vizita!, kde si zahrála s Rudolfem Hrušínským. „V televizi se hodně točilo a potřebovali mladé lidi, tak jsem o nabídky nouzi neměla, chodily jedna za druhou. Nevnímala jsem to jako něco zvláštního,“ říkala dle prozeny.cz.
Její kariérní život se změnil především v roce 1989, kdy nabídky ubyly, mladí režiséři si přiváděli vlastní herce a Jeníková se věnovala rodině. Pak ale přišla nabídka na roli Vendulky v Ordinaci v růžové zahradě, kterou hrála celých pět let. „Jako jsem nechtěla být věčně Evičkou, tak jsem pak nechtěla být Vendulkou. Měla jsem pocit, že jsem moc zaškatulkovaná. Teď už si z toho dělám legraci,“ prozradila dle prozeny.cz. Role Vendulky ji provází dodnes. „Role Vendulky se mě stále drží. A to přesto, že už v seriálu nejsem zhruba patnáct let. Staré díly Ordinace v růžové zahradě však televize stále opakuje, tak jsem vidět,“ řekla pro denik.cz.
Veronika Jeníková má spokojené manželství, se svým mužem je již přes třicet let. Seznámili se v kladenském divadle a společně vychovali syna Lukáše a dceru Kamilu. „Ten vztah nabírá různé podoby. Před dětmi, s dětmi, s dospívajícími dětmi, s dětmi, které se osamostatňují. Já myslím, že každé to období má naprosté klady a pak nabírá s těmi okolními věcmi jako pracovní zatížení druhých. Někdy to může vypadat úplně blbě a pak se to slepí nebo to vypadá nádherně a náhle může přijít bomba. Život mě naučil. Neříkám, že 35 let je všechno a už navěky. Já jsem si řekla, že už nebudu nic plánovat,“ svěřila se dle super.cz.
Poslední roky ale byly zvláště náročné. V pandemii se intenzivně starala o své rodiče a před dvěma lety přišla o tatínka při tragické nehodě. „Maminka za to ale nemohla, je moc nemocná. Prala se s tátou o pyžamo. On upadl, zlomil si tři žebra a dostala se mu voda do plic,“ řekla dle idnes.cz. Její otec následkům konfliktu podlehl. „Před rokem mě opustil tatínek a maminka je v domově seniorů. Už jsem to nezvládala. Byla jsem tedy hodně zaměstnaná na této frontě,“ vyprávěla dle super.cz.
Po náročném životní období, které na ni mělo velký vliv a změnilo ji velmi, se začala věnovat více sobě. „Vrátila jsem se ke svému cvičení, plavání a teď jsem si opravdu během tohoto léta hodně odpočinula,“ svěřila se dle super.cz. Pravidelně cvičí, jezdí na kole a užívá si čas s vnukem. Na otázku jaká je babička odpověděla: „Myslím, že hodná. (úsměv) Vnoučata jsou potěšení. Když svého vnuka delší chvíli nevidím, je pak pro mě až neuvěřitelné, jaké udělal za tu dobu velké pokroky. Roste před očima. Kolikrát se ani nestačím divit, jak rychle se učí!“ Řekla pro denik.cz. „Cítím, že je důležité, aby si člověk našel čas i na sebe a v něm dělal věci, které má rád,“ má dnes Veronika Jeníková jasno dle denik.cz.
Použité zdroje:
