Článek
Kam s rodičem?
Po úrazu, po nemoci, po hospitalizaci? No přece domů.
Že to nejde? Ale jde. Znamená to jednoznačně snížení životní úrovně rodiny, někdo musí zůstat doma, nepracovat, ostatní musí pomáhat. Dnes se dá skoro všechno pořěšit doma. Je pravda, že stát nepomáhá, to, co předvádějí posudkoví lekaři, ne to není pravopisná chyba, jsou to lekaři, je trestuhodné. Pokud lidé pečují o nemocného, je třeba je podpořit ihned. Finančně, odborně, zdravotnickým materiálem. Nekolikaměsíční vyčkávání na zdravotní posudky těch nesmyslných lekařů, posudek by měl vystavit při propuštění ošetřující lékař, operatér, který zná aktuální stav nejlépe, při kontrolách ho dle stavu pacienta aktualizovat. Ty s prominutím debilní dotazníky těch posudkových lekařů, kteří ani nezvednou zadek, aby pacienta viděli, jsou nedůstojné.
Ano, starejme se o naše rodiče, pro mě to bylo to nejvíc v celém životě. Dostanete takové obdarování, že už nic na světě vám nedá víc. Ale státe, pomáhej, pomáhají hned a neohrnuj nos nad takovými rodinami, zaslouží si respekt.
