Článek
Propastný rozdíl mezi volebními preferencemi mužů a žen generace Z, který ve svém článku zmínil Matouš Hrdina, může, a s velkou pravděpodobností i povede k další polarizaci naší společnosti s tím, jak se bude generace Z dostávat více a více ke slovu. Proč je maskulinita popisována jako toxická a záchrání nás feminimní postoje?
Jsem ještě z generace, kdy nás v první třídě v čítance učili, že máma má mísu a mele maso. Čím více na západ, tím více jsou v dnešní době tato slova pobuřující a jakákoli stereotypizace rolí vede v výbušným výjevům lidí s ctilivými oušky. Ale pokud bychom byli všichni stejní, se stejnými názory, schopnostmi a nadáními, asi jenom těžko bychom dokázali tvořit společnost. Zkrátka každý umí něco a společně toho dokážeme moc. Aspoň tak by se zdál být správný názor při použití selského rozumu. Pokud něco neumím, doplní mě někdo jiný, kdo danou věc zvládá bravůrně, případně se ji prostě naučím, ale to už je docela nepohodlné.
Historický vývoj naší země a našeho myšlení ovšem směřují opačným směrem, než by se zdál směr selského rozumu. A neberme význam slova selský rozum jako rozumy pastevců, nýbrž jako jakýsi zdravý nadhled nad věcí a přemýšlení z více úhlů pohledu. Zde však přichází kámen úrazu, kdy se přemýšelní a rozum bralo 40 let jako nepřítel státu a zakořenil v nás velmi hluboko. Nepřemýšlej, nesnaž se, socializmus ti rovnoměrně rozdělí bídu mezi celou společnost. Vítězný únor 1948 započal úpadek mužství jako takového.
Bral bych jako vhodné krátké zamyšlení nad maskulinitou, chcete-li mužstvím jako takovým. A je více než vhodné nepléct si maskulinitu s pánským buranstvím, protože se tyto dva myšlenkové proudy nešťastným způsobem zaměňují. Z vývoje člověka, jeho genetické informace a staletími prověřenými rolemi, jsou muž a žena v mnoha věcěch odlišní, v mohna věcěch podobní a to dotváří řekněmě tradiční soužití, respektive doplňování se. Již staletí byly známy tzv. rytířské cnosti jako statečnost, věrnost, laskavost, vytrvalost atd. Jsou to věci, které dělají muže mužem díky struktuře mozku a převaze testosteronu nad estrogenem. A to je vlastně to, co by mělo být vnímáno jako maskulinita. Rozhodnost, odvaha konat rozhodnutí, vytrvalost při cestě za cílem, respekt k ostatním lidem, všemu stvoření a přírodě. A tato maskulinita je často zaměňována za pánské buranství prezentované šovinistickými pohnutkami, bezohledností a zkratkovostí.
Socialistický lid, respektive vládnoucí garnitura však žádné z těchto maskuliních věcí nepotřebovala, byly vlastně nežádoucí. Zato s pověděkem vzali pánské buranství, kdy místo rozumu byly zkratkovitě využívány burnaské vlastnosti v popředí s bezohledností. Takto probíhala 40 let řízená transformace maskulinity v buranství. V roce 1989 se možná změnil systém, ale lidé přehodili kabátky a 40 let pěstované smýšelní zůstalo hluboko v nich. Ať se jedná o politiky a představitele státu, podnikatele a ostatní další lidi, měli v sobě hluboce zakořeněné buranství, které se vydávalo za maskulinitu. Neměli jsme žádný výrazný a významný mužský vzor v politice, pouze burany vládnoucí našemu státu.
S rostoucím a šířícím se buranstvím se muži chovali k ženám jako k prostředu uspokojení svých potřeb. Je logické, že takový postoj buranů zavdal vzniku a šíření feministických hnutí za rovnost žen. A protože lidstvo má ve zvyku, a z historie máme mnohé evidence, jít z extrému do extrému, začal se šířit toxický feminizmus v reakce na toxické buranství. Bohužel se reakce na burantsví prezentuje jako reakce na maskulinitu, podle slov uvedených výše by ale mělo být zřejmé, že se maskulinita nerovná buranství.
Tady si s hlubokou úctou k ženám a prosíce o shovívavost a odpuštění ještě před tím, než následující slova vypustím, dovolím citovat komentář mé ctěné kolegyně. Jednou při obědě z ní vypadlo, že ženy by neměly být ve vedoucích a rozhodujícíh pozicích z jednoduchého důvodu. A tím důvodem je, že ženy ze své podstaty nedokáží mít stejný úsudek a pohled na věc v rámci jednoho měsíce. Pro nechápající pány jenom doplním, že kolegyně narážela na menstruační cyklus a hormonální výkyvy s ním spojené. Ale pánové, ruku na srdce, dokážeme být mnohem protivnější a mohem častěji než jednou za měsíc. Na druhou stranu, ženy dokáží být mnohem empatičtější než muži a chtěly by pomoct a zachránit všechny. I z tohoto důvodu je logická výchylka směrem vlevo v politických názorech.
Bohužel nebo bohudík, nechám na vás, žijeme ve světě s omezenými zdroji. Planeta není nevyčepratelná. A z tohoto pohledu je racio maskulinity minimálně stejně tak důležité, jako emocionalita feminity. Nemůžeme pomoci všem, nemáme zdroje na to zajistit každému to, co by mu z našeho pohledu náleželo. Nemůžeme uzdravit každý genetický defekt, nemůžou všichni žít ve velkých domech a mít neustálou hostinu na svých stolech, jednoduše, nemáme na to zdroje. Proto tak moc v současné době potřebujeme muže s maskulinitou, ne s buranstvím, ale s maskulinitou. Muže, kteří dokáží efektivně a s úctou spolupracovat s ženami. Vědomi si vlastních nedostatků a mezer. Potřebujeme muže, kteří dokáží rozhodnout, že na nějakou pomoc máme a na něco už ne.
Pánové, berte to prosím jako výzvu být muži. Opusťte buranství nebo svou indiferentnost a objevte svou maskulinitu. Nepřemýšlejte, jestli se cítíte být můž, žena, dalších 50 genderů nebo auto, případně raketa. Vypněte televizi, zahoďte aspoň na týden pivko, běžte na hodinovou procházku a přemýšlejte sami nad sebou. Zda v sobě máte buranství nebo maskulinitu. A přitom transformace z burana do maskuliního muže není tak složitá. Ale musíme pro to my sami něco udělat.
Ženy, prosím, dejte mužům prostor být muži. Věřím, že my vám dáváme prostor být dámami. A protože jste pravděpodobně článek pochopily rychleji než vaši protějšci, pomozte svým miláčkům změnit buranství v maskulinitu. Nakonec uvidíte, že to, co hledáte, není vaše nezávislost a síla, ale hluboká úcta ke svému protějšku, který vás bude respektovat a ctít si tak, jako vy jeho. A to je to spojení, za které podle mě stojí za to bojovat.
