Článek
Na druhý únorový den připadají Hromnice - významný lidový svátek, ve kterém se prolínají křesťanské a pohanské tradice. Svátek má původ v pohanství a pojí se zejména s kultem boha Peruna, vládce hromu, blesku a deště, který byl jako jeden z nejsilnějších slovanských bohů symbolem ochrany a síly. Jeho uctívání zahrnovalo očistné a ochranné rituály, které se prováděly s příchodem jara a spočívaly v zapalování posvátných ohňů, zahánění zlých duchů a vítání nového cyklu přírody a života. Byly symbolem probuzení přírody ze zimního spánku a příchodu nového ročního období.
Postupem času byly tyto slovanské zvyky přetvářeny a integrovány do křesťanských svátků, jakým jsou například Hromnice. Tradice zapalování ohňů a vyhánění zlých duchů se začaly objevovat v křesťanských obřadech v podobě svěcení svící, tzv. hromniček, které měly společně s modlitbami chránit stavení a jeho obyvatele před přírodními katastrofami, hromy a blesky. Není divu, že lidé Hromničky pečlivě schraňovali, aby je měly celý rok po ruce.
V křesťanství odpovídají Hromnice svátku Uvedení Páně do chrámu a jsou spojeny s biblickým příběhem o Marii a Josefovi, kteří přinesli malého Ježíše do jeruzalémského chrámu, aby ho zde zasvětili Bohu. Na tomto příkladu můžeme vidět, jak byly původní slovanské tradice a zvyky postupně adaptovány a přetvářeny v rámci křesťanského kontextu tak, aby si zachovaly svůj původní význam a symboliku.
Hromnice se také pojí s řadou pranostik, které předpovídají počasí a blížící se jaro. Nejznámější z nich, Na Hromnice o hodinu více, naznačuje, že tento den je o hodinu delší než v době zimního slunovratu. To ale není tak úplně pravda! Na území České republiky je to přibližně hodina a 20 minut. A zde jsou některé další pranostiky související s Hromnicemi:
Na Hromnice musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout.
Vyjadřuje, že kolem Hromnic se začínají projevovat první známky jara, jako je zpěv skřivanů.
Svítí-li slunce na Hromnice, bude zimy o šest neděl více.
Podobá se americkému Dni svišťů, kde slunečné počasí naznačuje delší zimu.
Zelené Hromnice – bílé Velikonoce.
Pokud je na Hromnice tepleji a příroda se probouzí, Velikonoce budou pravděpodobně chladné.
O Hromnicích je hospodáři milejší vlk na dvorku, nežli slunce na obloze.
Tento výrok poukazuje na to, že teplé a slunečné počasí není vždy dobrým znamením.
Leze-li jezevec o Hromnicích z díry, za čtyři neděle zpátky zas pílí.
Předpovídá, jak dlouho potrvá zima.
Na Hromnice jasná noc – bude ještě mrazů moc.
Jasná noc naznačuje, že zima ještě neskončila.
Když na Hromnice ze střech teče, zima dlouho ještě se povleče.
Tání sněhu na Hromnice znamená, že zima bude ještě dlouho trvat.
Je-li o Hromnicích studeno, přijde brzy jaro.
Chladné počasí naznačuje brzký příchod jara.
Tyto lidové tradice a pranostiky reflektují hluboké propojení našich předků s přírodou a cyklickým během roku.
V současnosti představují Hromnice směsici starých tradic a moderních zvyků. Zachovávají si však svůj původní význam oslavy světla, naděje a blížícího se jara. Svíčky zapalované v tento den nejsou jen památkou na dávné rituály, ale také symbolem světla, které rozptyluje tmu a může do našich domovů přinést pocit bezpečí a tepla.
zdroje: iprima.cz, zena-in.cz, wikipedia
