Článek
Největší vysokohorské jezero na světě se jmenuje Titicaca. Nachází se ve výšce 3812 metrů nad mořem na hranicích mezi Peru a Bolívií. Z pohledu místních domorodých národů představuje vodní plocha nejposvátnější místo na Zemi. A to je také jeden z důvodů, proč místní indiáni začali na jezeře budovat plovoucí rákosové ostrovy známé pod názvem Uros. Těch je v současné době na pětatřicet. Obyvatelé ostrovů, ke kterým dnes patří hlavně Kečuové, Ajmorové a Uruové, se živí převážně rybolovem a výrobou drobných suvenýrů pro turisty. O zisky se mezi sebou dělí, a tak jejich kolektivní způsob života připomíná spíše ideály komunistického společenství. Na samotných ostrovech pak nejsou jen obytné chýše, ale najdeme tu i školu s pěti třídami, malé fotbalové hřiště, poštu či rákosovou věž. Ostrovy byly budovány z rákosí zvaného torota, z něhož domorodí obyvatelé pletli rohože, které pak vrstvili na sebe. Rákosové ostrovy jsou velmi náročné na údržbu a obnovování. Rákos pod vodní hladinou zvolna hnije, a tak je zapotřebí postupně přidávat další a další rohože.
Prapůvodními obyvateli ostrovů na jezeře Titicaca byli Uruové. Tito indiáni byli přesvědčeni o své výjimečnosti a prohlašovali, že mají černou krev, která je ochraňuje před chladnou vodou jezera. Ta má po celý rok stálou teplotu 13°C. Uruové navíc tvrdili, že jejich původ není pozemský, ale vesmírný. Podle jedné z legend, která je zaznamenána obrázkovým písmem v Tiahuanacu na Bráně Slunce, slétlo kdysi v minulosti z nebes obrovské zlatě zářící těleso. Když podivný dopravní prostředek přistál, vystoupily z něho malé bytosti. Přesto, že se v mnohém podobaly lidem, měly čtyři prsty spojené plovací blánou. Jejich hlava byla nezvykle vysoká a na vrcholu zašpičatělá. Vesmírní návštěvníci o sobě prohlašovali, že pocházejí z Venuše. Další informaci podobného typu se dozvídáme ze záznamů kronikáře Garcilasa de la Vegy. Ten v polovině sedmnáctého století poslal z jedné ze svých cest královskému dvoru zprávu o podivném muži u jezera Titicaca. Bylo mu čtyřicet a domorodci k němu chovali hlubokou úctu. Cizinec jménem Uru měl čtyři prsty spojené blánou a dokázal jimi vyhledávat podzemní vodu a barevné kovy. O tři sta let později se na scéně objevuje téměř na chlup stejná informace. Americký novinář Jimi Howard se v Cuzku setkává s asi čtyřicetiletým mužem, který má rovněž čtyři prsty spojené blánou a který o sobě prohlašuje, že na planetě Zemi pobývá již několik stovek let. Ten muž se jmenuje Uru.
Původní kmen Uruů žil na rákosových ostrovech jezera Titicaca do roku 1962, kdy zemřel jeho poslední příslušník (současní Uruové jsou již v příbuzenském vztahu s okolními kmeny). Jeho obyvatelé byli přesvědčeni, že pocházejí z vesmíru, a tudíž jsou oproti ostatnímu, okolnímu obyvatelstvu výjimeční. Tuto exkluzivní výjimečnost si také pečlivě uchovávali po celou dobu své existence. Proto se bránili mísení s příslušníky okolních kmenů a stranili se jakéhokoliv kontaktu s nimi. Uruové mezi sebou komunikovali jazykem, který se v nejmenším nepodobá žádné jiné řeči na Zemi. Navíc podobné legendy o návštěvnících z kosmu nacházíme i u okolních indiánských národů.
Zlaté desky s reliéfy čtyřprstých bytostí byly nalezeny v incké pevnosti Ingapirca ležící na území Ekvádoru. Tajemné postavy jsou na nich vyobrazeny ve spojení se Sluncem, Venuší a dalšími vesmírnými tělesy. Inkové totiž také věřili ve svůj mimozemský původ. A protože se chtěli svým původcům co nejvíce podobat, deformovali novorozencům hlavy ve zvláštním lisu. Postupným utahováním formy a nepřetržitým tlakem na lebeční kosti vytvořili po několika letech svým potomkům nezvykle podlouhlé lebky.
Zdá se tedy, že legendy o původu této etnické skupiny v sobě skrývají přinejmenším střípek pravdy. A tak se zde nabízí pár otázek. Navštívili v minulosti planetu Zemi skutečně mimozemšťané? Pokud ano, proč a z jakého důvodu zde vysadili své zástupce?
Možnost, že na naši planetu zavítali představitelé mimozemských národů, je téměř jistá. Mezi nejznámější případy z novodobé historie, v nichž se člověk setkává tváří v tvář s mimozemšťany, patří například havárie vesmírného dopravního prostředku v oblasti Rooswell ve státě Nové Mexico.
Pokud se budeme zamýšlet nad důvodem, proč zde vesmířané vysadili své zástupce, nabízí se několik alternativ. Je možné, že v domovském místě jinoplanetníků došlo k celoplanetární katastrofě, a tak byla vyslána záchranná expedice, jejímž úkolem bylo najít jiné, vhodné útočiště. V jiném případě mohla naše planeta posloužit mimozemským posádkám jako velká výzkumná laboratoř pro experimenty v oblasti klonování. V takovém případě je docela dost možné, že lidská populace vznikla právě na základě takovýchto experimentů, při nichž byli klonováni například zástupci opičího národa. Podobným způsobem by mohla být v případě celosvětové katastrofy zachována i populace lidská.
zdroj: Novinky.cz, Záhady života, Nostalgie
