Článek
Uměleckohistorický objekt a zároveň specifický výstavní prostor je v péči Galerie hlavního města Prahy od roku 1989.
Už samotný pohyb kolem zámku s následnou procházkou zámeckou zahradou bývá pro každého návštěvníka velkým zážitkem. Mohu to potvrdit z vlastní zkušenosti. Zajímalo mě, kde se dají získat přesnější informace o Trojském zámku, a tak jsem se obrátil přímo na Galerii hlavního města Prahy. A z oddělení komunikace, programů a ediční činnosti mi ochotně sdělili, že všechno podstatné je publikováno na webových stránkách Galerie hlavního města Prahy.
Uvádí se tam, že spíše než zámkem by se vlastně měl Trojský zámek nazývat vilou. Je totiž ozvěnou honosných římských předměstských vil, které na své dlouhé cestě viděl její stavebník, Václav Vojtěch hrabě ze Šternberka. Během sezony zde Galerie hlavního města Prahy pořádá výstavy.
Stavebníka Trojského zámku Václava Vojtěcha hraběte ze Šternberka uchvátily velkolepé domy uprostřed nekonečných zahrad natolik, že se rozhodl přenést kousek „Věčného města“ do své rodné země. Mladý hrabě měl šťastnou ruku při výběru místa i umělců, kteří měli jeho sen uskutečnit. Stavba raně barokního zámku Troja byla zahájena v roce 1679. Autorem projektu zámku byl architekt francouzského původu Jean Baptiste Mathey. V návrhu zúročil zkušenosti ze svého pobytu v Itálii a inspiroval se typem římské příměstské vily. Středem a dominantou celé hmoty stavby je velký sál, z něhož se do obou stran rozbíhá chodba s enfiládou přilehlých salónů. Po stranách stavbu vertikálně i horizontálně ukončují dvoupatrové věžovité belvedery. Sochařská výzdoba dvouramenného schodiště vedoucího do zahrady byla svěřena drážďanským umělcům Georgovi a Paulu Hermannovým. Monumentální plastiky, zdobící schodiště, symbolizují boj Titánů s antickými bohy. Jednotlivé plastiky po obvodu schodiště představují antické bohy, alegorie denních i ročních období a světadílů. Zahrada zámku Troja
Zahrada Zámku Troja byla do dnešní podoby rekonstruována v 80. letech 20. století podle návrhu architekta Otakara Kuči. Jeho koncept vychází z původní barokní zahrady, která zde byla založena koncem 17. století zahradním architektem Jiřím Seemanem. Hlavním znakem barokních zahrad je osová symetrie. V následujících stoletích se zahrada proměnila v rozvolněný park. Z nedávné historie můžeme připomenout, že zahradu značně poničila povodeň v roce 2002.
Trojská karta
Pokud zájemci, turisté a návštěvníci Prahy plánují návštěvu Zoo Praha a Botanické zahrady, mohou si zakoupit tzv. Trojskou kartu. Svého držitele opravňuje k jednomu vstupu do všech tří areálů (v botanické zahradě do tropického skleníku Fata Morgana i do venkovních expozic). Vstupy nemusí být uskutečněny v jeden den. Karta je platná od dubna do září. Žádné další slevy nemohou být uplatňovány. Skleník Fata Morgana a Zámek Troja mají v pondělí zavřeno.
Zdroje: webové stránky Galerie hlavního města Prahy a kudyznudy.cz
