Článek
Milan Mikulík zůstal u hokeje i nadále jako sportovní manažer a asistent trenéra AZ Havířov, předního celku druhé hokejové ligy, skupiny Východ. Hovořil jsem s ním především o jeho zkušenostech z dvacetileté hráčské dráhy.
Na závěr kariéry jste patřil i do kádru Ocelářů Třinec. Co to pro vás znamenalo?
Když jsem působil jako hráč v prvoligovém Frýdku-Místku, což je farma třineckého klubu, vytáhl si mě trenér Václav Varaďa do áčka a odehrál jsem nějaké zápasy. Moc si toho stále vážím, zažil jsem práci v organizaci, která je na české poměry hodně vysoko. Byl jsem s Třincem i na Lize mistrů ve Švédsku a na Spenglerově poháru v Davosu.
Za Třinec jste si připsal pár startů i v jeho mistrovských sezonách…
Já to tak neberu. To, abych se považoval za mistra extraligy, mi nepřísluší. Byl jsem rád za každý zápas, ale titul si nepočítám.
Podrobný výčet vašich hokejových štací by byl asi tématem na delší povídání. Jak na svoje hráčské působení celkově vzpomínáte?
Určitě nejlepší časy jsem prožil v tehdy ještě extraligovém Znojmu. Tam jsem okusil poprvé elitní soutěž. Rovněž pěkné období přišlo v Mladé Boleslavi při postupu z první ligy do extraligy. Zažil jsem i pád a následný návrat zpátky. Dodnes mám v Boleslavi spoustu kamarádů. Poznal jsem tam kvalitní trenéry Františka Výborného a Mariana Jelínka. Jsou to pro mě persony a budu si je vážit do konce života.
Hrál jste i pod řadou dalších zkušených trenérů. Je to tak?
Už ve Znojmě a potom v prvoligovém Ústí nad Labem mě vedl pan Miloslav Hořava. Nesmírně ho uznávám i pro jeho styl hokeje. Dokázal toho hodně a v extralize trénoval nejlepší kluby, které hrály nahoře. S Litvínovem po boku Radima Rulíka získal titul, prosadil se v Mladé Boleslavi a ve Spartě.
Vybavíte si všechny špičkové spoluhráče, se kterými jste se setkal v jednom dresu v různých klubech?
Byly to i v dobrém slova smyslu hvězdy – například David Výborný, Jirka Dopita, Marek Uram, Peter Pucher, Zbyněk Irgl, Michal Broš, Petr Vrána, Martin Růžička. Při střídavých startech z Ústí jsem hrál za Spartu s Martinem Ručinským, Jirkou Vykoukalem, Petrem Tonem, Ondřejem Kratěnou i zmíněným Davidem Výborným. Když jsem byl v Ústí nad Labem, tak tam chytali brankáři Dušan Salfický a Zdeněk Orct.
A co například současní mistři světa z Prahy 2024?
Při mém angažmá v Karlových Varech už byli v týmu útočníci Ondřej Beránek a Jakub Flek. A nakonec se vypracovali tak vysoko, že to opravdu dotáhli až na titul světových šampionů. Ondra Beránek je stále ve Varech a myslím, že to tam funguje parádně a hrají dobrý hokej.
Máte při své nynější manažerské a trenérské činnosti v Havířově čas sledovat i aktuální ročník extraligy a první ligy?
Tím, že žiju v Ostravě, tak někdy zajdu na Vítkovice i prvoligovou Porubu. A zajedu si třeba i do Frýdku-Místku i do Třince.
