Článek
Daniel Souček je odchovancem pražské Slavie, odkud se přesunul do pražské Dukly, tehdy hrající v nejvyšší soutěži. Po sestupu v klubu zůstal a svými výkony ve druhé lize si vysloužil zájem ze strany Jablonce.
S Danielem Součkem jsem hovořil po jednom z ligových zápasů.
Jaký byl pro vás přesun z druholigové scény do Jablonce?
I když jsem hrál už za trenéra Romana Skuhravého v Dukle první ligu, vrátil jsem se do ní po třech letech. A byl to trošku skok. Ale ne zas tak velký, takže to hodnotím pozitivně. V Jablonci je momentálně obrovská konkurence. Kádr se pod vedením trenéra Luboše Kozla ustálil, je tady dobrá parta. I na tréninku si na sebe vytváříme tlak. Byť třeba někdo hraje častěji než ten druhý, tak se navzájem podporujeme.
Je aktuální ligový ročník pro vás něčím výjimečný?
Jsem v Jablonci třetím rokem a v předchozích dvou jsme bojovali pod trenérem Davidem Horejšem i loni pod trenérem Radoslavem Látalem jen ve skupině o udržení. Občas to byly nervy, ale každé zápasy jsou nějakým způsobem stejné, protože jde o tři body. Ve skupině o udržení jsou asi větší nápory na psychiku než ve skupině o titul.
Jak vidíte jablonecké ambice směrem k nadstavbové části Chance ligy?
Už samotný fakt, že jsme v TOP 5 hned za nejlepší čtveřicí v tabulce, je super. Začali jsme pracovat víc jako tým a umístění na páté příčce si zasloužíme. V nadstavbě se soustředíme v zápasech se silnými soupeři na to, abychom na pátém místě zůstali. Máme menší náskok před šestým místem, ale ještě potřebujeme něco uhrát.
