Článek
Zejména v letním období zavítá do města i okolí spousta návštěvníků z České republiky i ze zahraničí. Přesvědčil jsem se o tom i ve druhé polovině července, kdy v Táboře byla turistická sezona v plném proudu.
Jen pro připomenutí lze uvést, že okresní město Tábor je s 37 tis. obyvateli druhým největším městem Jihočeského kraje. Město ležící na řece Lužnici, severně od Českých Budějovic, je důležitým kulturním, administrativním, dopravním, obchodním a už zmíněným turistickým centrem oblasti.
Spoustu informací a novinek ohledně historie i současnosti Tábora jsem načerpal i v Turistickém informačním centru na náměstí.
Založení města je spojeno s rokem 1420, husitstvím a Janem Žižkou, který sem přivedl svá vojska z Prahy. Místo bylo ovšem osídleno mnohem dříve. Je velmi pravděpodobné, že zdejší výhodnou polohu na ostrohu nad řekou využili již ve 2. století před Kristem Keltové ke stavbě oppida.
Jisté je, že už roku 1270 zde v rámci kolonizace jižních Čech nechal Přemysl Otakar II. vystavět město a hrad nazvané Hradiště nad Lužnicí. To však bylo záhy zničeno. Ve 14. století byl tedy v těchto místech znovu postaven hrad, později nazvaný Kotnov.
Strategické polohy, vysoké skály chráněné z jedné strany řekou Lužnicí a z druhé Tismenickým potokem, využili tedy roku 1420 radikální husité a založili zde město, které nazvali biblickým jménem Tábor, podle hory u města Nazaret v dnešním Izraeli.
Zakladatelé zde chtěli naplnit své ideály a sny o spravedlivé společnosti řídící se jen zákonem Božím. Všichni si měli být rovni, majetek měl být společný. Nově příchozí odevzdávali všechen svůj majetek do kádí na náměstí. Měli žít prostým životem bez přepychu. Tato idea vydržela jen půl roku.
Tábor se stal vojenským městem a mocenským centrem husitského hnutí. Do čela se postavil husitský hejtman Jan Žižka. Táborské vojsko provádělo úspěšné výpady do okolí, dobylo a vyplenilo kláštery, jejichž zařízení ničilo. Představovalo v rámci tehdejšího českého státu samostatnou politickou jednotku, s vlastní ekonomikou a ozbrojenou silou. V průběhu husitských válek rostlo a udržovalo si svou svobodu. Českého krále Zikmunda neuznávalo. Po porážce radikálních husitů v bitvě u Lipan roku 1434 došlo ke smíru Táborských s císařem Zikmundem a roku 1437 byl Tábor povýšen na královské město.
Ale teprve roku 1452 Tábor kapituloval před vojskem zemského správce Jiřího z Poděbrad a hrdí obyvatelé uznali českého krále za svého pána. Klidnější léta na sklonku 15. století umožnila nebývalý rozvoj města. Byla postavena honosná radnice, rekonstruován kostel Proměnění Páně a další stavby. Vznikl rybník Jordán, první údolní nádrž ve střední Evropě. Tím si město zajistilo dostatek pitné vody a mohlo se nadále rozrůstat.
Po dvou požárech v 16. století, kdy shořela většina měšťanských domů, se stal Tábor kamenným renesančním městem a domy byly vyzdobeny sgrafity. Ve stejném období byl vystavěn systém podzemních chodeb pod domy na Starém městě, který je dnes přístupný veřejnosti. Horší období nastalo pro Tábor po nástupu Habsburků na český trůn.
Město si vzpomnělo na svou někdejší hrdost a vzdor. Jak v roce 1547, tak i v roce 1618 patřilo do stavovského tábora. Porážkou stavů přišlo o mnohé výsady a privilegia, drancování během Třicetileté války na dlouhou dobu přineslo stagnaci v jeho rozvoji. Oživením byl v polovině 17. století příchod mnišského řádu augustiniánů, pro něž byl postaven nový klášter a také výstavba významného poutního místa v blízké osadě Klokoty na počátku 18. století. Bylo postaveno ve stylu vrcholícího baroka a projektoval ji patrně Jan Santini-Aichl.
Nový rozvoj Tábora nastal až v 19. století s příchodem průmyslu, železnice a národního obrození. Ve městě vzniklo reálné gymnázium, kde se, jako první v Čechách, vyučovalo pouze česky, a také vyšší hospodářská škola. Tím, byla obnovena tradice vyspělého táborského školství.
Rok 1878 přinesl vznik městského muzea, informujícího o husitské době, a byl tak podnícen zájem o tuto historickou epochu. Zájem neustal ani po vzniku samostatného československého státu. Tábor se nadále rozrůstal, rozšiřovala se zástavba města a rostl jeho význam. Prosperitě pomohla i jeho poloha na důležitých dopravních komunikacích.
Centrum Tábora je městskou památkovou rezervací. Láká především svou atmosférou středověku, kdy při procházkách dýchá na návštěvníky jeho bohatá historie. Prohlídky začínají na krásném Žižkově náměstí, kde se na ve vzhledu měšťanských domů mísí pozdní gotika s renesancí, barokem i rokokem.
Hojně navštěvované je i Husitské muzeum, jehož expozice jsou umístěny v prostorách pozdně gotické radnice. Po výstupu výstupu na jedinou zachovalou věž původního hradu Kotnov se nabízí výhled nejen na historické jádro města, ale i na nedaleký barokní chrám v Klokotech. Dále je k vidění děkanský kostel Proměnění Páně, budova Divadla Oskara Nedbala a renesanční vodárenská věž.
Po celý rok se ve městě koná řada kulturní akcích, ať už jsou to Husitské dny nebo Reprezentační slavnosti piva a minerálních vod, spojené se soutěží o Zlatou pivní pečeť a Zlatý český pramen. Ve městě působí například sportovní kluby: FC Táborsko ve fotbale a HC Tábor v hokeji.
Zdroj: i s využitím webových stránek Atlas Česka
