Článek
Jaromír Látal získal jeden titul se Spartou Praha, tři v Norsku a jeden s Olomoucí.
Jaromír Látal je v současnosti asistentem trenéra v druholigovém celku HC Benátky nad Jizerou a dále samozřejmě sleduje hokejové dění i na extraligové úrovni. A v nové rubrice „Hokejové ozvěny“ sděluje svoje poznatky. Ve druhém díle „seriálu“ vzpomíná mj. na mistrovský titul s Olomoucí.
Po hráčském angažmá v pražské Spartě a v zahraničí jste se následně ještě prosadil na tuzemské hokejové scéně. Co pro vás znamenal nečekaný extraligový triumf s Olomoucí?
Po návratu z Norska, kde jsem byl tři roky, jsem hrál za HC Olomouc. A v prvním ročníku české extraligy 1993/1994 jsme ji nečekaně vyhráli pod trenérem Josefem Augustou. Sešla se tam skvělá parta, v níž udávali tón zkušenější hráči. Přitom se sezona nevyvíjela zpočátku nijak výjimečně. Dá se říci, že dokonce špatně.
Jak došlo k obratu?
Všichni se na nás dívali skrz prsty, ale chtěli jsme jim dokázat, že nepatříme do starého železa. Trenéři nás připravili na závěr soutěže, z hráčských jmen mohu vzpomenout Pepu Řezníčka a Jirku Dopitu. Tvořili jsme výborný tým na ledě i mimo hokej.
Postupně ale slavné období hokejové Olomouce vybledlo…
Nějakým způsobem jsme se rozprchli, protože v Olomouci nastaly ekonomické potíže. I v sezonách po titulu tam ale působili kvalitní hráči, třeba Tomáš Martinec, nynější trenér Hradce Králové v extralize. Já jsem po třech letech v Olomouci odešel do Prahy, kam jsem se vlastně po dřívější štaci ve Spartě vrátil. Ale do Slavie! A v ní jsem ukončil extraligovou kariéru jako hráč a stal jsem se v klubu z Edenu sportovním manažerem. A pak jsem v této pozici prošel i dalšími extraligovými kluby.
Změnilo se něco na hokejovém poli za dobu od vašich manažerských začátků do současnosti?
Za těch dvacet let se ve vrcholovém hokeji všechno posunulo. Peníze vyskočily neskutečně nahoru. Ne že bych záviděl, ale spirála se roztočila. A je otázkou, jestli jsou některé kluby schopné, aby ekonomicky přečkaly velké nároky. To je věc majitelů, kteří chtějí úspěch za každou cenu.
Zdroj: Autorský rozhovor
