Článek
Vojtěch Šik si váží toho, že dostal možnost stát na extraligové střídačce, byť to nebylo na nijak dlouho dobu. Vyplynulo to i z našeho rozhovoru, v němž mi sdělil i svoje pohledy na současné angažmá v hokejovém prostředí.
Co předcházelo vašemu příchodu do trenérského týmu v Karlových Varech?
Jako asistent jsem předtím byl v prvoligovém Sokolově s trenérem Tomášem Hamarou, který pak odešel do pražské Sparty a nyní je asistentem v Hradci Králové. Následně jsem spolupracoval v Sokolově s trenérem Martinem Štrbou. Když v Karlových Varech skončil asistent Jakub Grof, zavolali mi z Varů, abych doplnil realizační tým po boku hlavního trenéra Davida Bruka. Mám na to jen pozitivní vzpomínky. David Bruk je trenérem s velkým nadhledem, protože už měl za sebou působení u juniorských reprezentací. Potom jsem byl asistentem dalšího trenéra Václava Eismanna.
Po minulé sezoně jste v Karlových Varech ale nezůstal. Máte pro to vysvětlení?
V karlovarském klubu mi nabídli jinou funkci, než jsem chtěl. Abych přešel na kondičního trenéra, což jsem odmítl. A tudíž jsem poznal, že moje případné setrvání na postu asistenta nových trenérů Pavla Patery a Davida Moravce nebylo ve hře. Musel jsem to respektovat.
Takže jste opustil Karlovy Vary i tamní region a vydal jste se do Prahy. Jak to bylo?
Vybrali si mě trenér Slavie Aleš Totter s Patrikem Eliášem, který je u áčka sportovním konzultantem. Byl jsem na pohovoru a během čtyř dnů jsme se domluvili. Od května jsem ve Slavii.
Můžete v první hokejové lize využívat i extraligové poznatky?
Jak jsem už naznačil, i krátká doba v extralize byla pro mě velkou sportovní školou. Poznal jsem nové věci. V nejvyšší soutěži se dá hodně naučit nejen od špičkových hráčů, ale i trenérů.
Jaké máte další sportovní cíle?
Myslím, že budoucnost si nelze v trenérské práci ani moc naplánovat.
