Článek
Nyní už Vyrůbalík není na nejvyšší ligové scéně, ale věnuje se hokeji v druholigovém Hodoníně, kde je hrajícím sportovním manažerem. Hovořil jsem s ním především o jeho poznatcích a dojmech z hráčské dráhy.
Jaké byly vaše hokejové začátky v nejvyšší soutěži?
Ty jsou spojené se Vsetínem, kde jsem absolvoval jednu sezonu. Nebyla moc povedená, ale bral jsem to jako seznámení s extraligou. Pak jsem odešel do Komety Brno, která hrála tehdy první ligu. Následovalo několik let v Olomouci, odkud mě tehdejší majitel olomouckého klubu Jirka Dopita pouštěl na střídavé starty do extraligového Znojma. Byla tam vzájemná spolupráce mezi oběma kluby. A extraligu jsem poznal i v Kometě Brno po přesunu licence do tohoto klubu.
A pak přišla úspěšná éra v Olomouci.
Zažil jsem tam nejprve několik sezon v první lize, ale u postupu do extraligy jsem nebyl. Zrovna jsem působil ve slovenské Skalici, samozřejmě jsem ale dění v Olomouci sledoval a věděl jsem, že jdou nahoru.
Vybavujete si tehdejší první extraligovou sezonu Olomouce po postupu 2014/2015?
Určitě, jako nováček jsem se etablovali. Začátek jsme měli skvělý, nějakým způsobem se to sešlo. V prosinci jsme byli kolem pátého a šestého místa v tabulce, ale nakonec jsme se zachraňovali v širší baráži. Povedlo se nám extraligu udržet. Kapitánem byl Pavel Patera (nynější trenér Karlových Varů). Hráli tam ze známých borců Ivan Majeský a Pavel Skrbek, s nímž jsem nastupoval v jedné obranné dvojici. Byla to pro mě zkušenost, i když jsem v té době měl už 34 let.
Kapitánské céčko v Olomouci jste tehdy převzal právě po Pavlu Paterovi.
V Olomouci panovalo vždycky takříkajíc domácké prostředí. Cílem bylo udržení, což se dařilo. Dobrou stopu tam zanechal trenér Zdeněk Venera, který skončil v roce 2018.Jan Tomajko se postupně vypracoval z postu asistenta na hlavního trenéra po Zdeňku Motákovi, který je nyní v Třinci. V play-off jsme měli s Olomoucí i série na sedm zápasů. Hlavně s Plzní to bylo zajímavé. Několikrát to takhle vyšlo na sebe. Když hrajete rozhodující zápas, tak postup je blízko a současně i daleko.
Které hráčské osobnosti jste ještě poznal v Olomouci?
Musím zmínit jedno jméno: Zbyněk Irgl, to je velký profík, což prokazoval při svém angažmá ve všech klubech včetně Olomouce. A David Krejčí? Přímo na ledě jsme se v jednom týmu nepotkali, ale znal jsem ho už z minulosti. Trénoval s námi, když jsme ještě byli v první lize. Po hokejové stránce nesmírně silný na kotouči, jinak skromný kluk.
Sledujete podrobně své bývalé spoluhráče a nástupce v současném týmu Olomouce?
Bydlím v Hodoníně. Občas dojedu i do Olomouce, ale za rok mi to mockrát nevyjde.
