Článek
Přímým aktérem skvělého tažení za mistrovským pohárem v Evropě byl i někdejší útočník Michal Pospíšil. Řadí se mezi „pamětníky“ turnaje ve Švýcarsku a má na něj stále živé vzpomínky. Potvrdil mi to i při našem rozhovoru.
Co si vybavujete, když se řekne EURO hráčů do 21 let v roce 2002?
Tak tahle událost mě provází celým životem, nejen tím fotbalovým. Dodnes je to unikátní úspěch, který se vlastně nepodařil zopakovat žádné naší další reprezentační „jednadvacítce“. Tehdy nám to asi ani nedocházelo. Teprve postupem času jsme si uvědomovali, jak je těžké vyhrát titul mistra Evropy.
V čem bylo „kouzlo“ národního týmu?
Ukázalo se, že se sešla mimořádná hráčská generace. Každý hráč měl skvělou sportovní vizitku, která se prolíná možná i do současnosti. Finále v Basileji rezonuje pokaždé, když na tu dobu přijde řeč.
Jak vypadal širší kádr mistrů Evropy?
Zajímavé bylo složení české reprezentace z hráčů z domácí ligy a už i ze zahraničí. To, kde jsme tehdy působili, už odvál čas. Já byl v té době ve Viktorii Žižkov a Milan Baroš v FC Liverpool. Po mistrovství Evropy jsem přešel do áčka pražské Sparty, se kterou jsem v roce 2003 vyhrál mistrovský titul v lize. A pak jsem šel do Slovanu Liberec, kde jsem poznal trenéry Stanislava Grigu a Vítězslava Lavičku.
Co soudíte o současném českém výběru, který se chystá na ME „21“ na Slovensku?
Kádr samozřejmě sleduji. Jsou v něm známá jména z české ligy, ale i kluci ze zahraničních lig. Myslím, že už zkušenějšími útočníky oproti minulé sezoně jsou Daniel Fila, který působí v Itálii, a Václav Sejk, co hraje v Portugalsku. Absolvovali už dřívější cyklus, mají něco odkopáno. A měla by na nich stát ofenziva. Věřím, že se přidají i ostatní.
V čem vidíte základy toho, aby byl tým případně co nejvíce úspěšný?
Kluci musí být zdraví po fyzické stránce, zvládat taktiku na jednotlivé soupeře. A být v pravý moment v nejlepší formě a proměňovat vytvořené šance. Je toho hodně, aby se všechno sešlo během konání turnaje.
Zdroj: autorský text
