Článek
Při návštěvě Blanska je vyhledávaným místem zdejší Muzeum Blanenska, které sídlí v budově blanenského zámku. Společně s dalšími zájemci jsem absolvoval prohlídkové trasy, které mají v prvním patře stálé expozice.
V sekci Obrazy z Moravského Švýcarska jsme se díky ochotné paní průvodkyni dozvěděli vše o přírodních dějinách krasového i nekrasového okolí Blanska v časech před příchodem člověka. Seznámili jsme se s významnými badateli, kteří v minulosti přírodu Moravského krasu zkoumali a objevovali, a naši pozornost nepochybně upoutali zástupci prehistorické fauny.
Blanenská umělecká litina pak představuje průřez výrobním sortimentem blanenských železáren od velkých skulptur přes kamna, kříže, zábradlí, malé sošky až ke kalamářům či šperkům. Jak jsme byli přímo v muzeu informováni, litinové výrobky z Blanska putovaly v době největšího rozmachu místních železáren v polovině 19. století do celého světa.
Historické interiéry zámku představují nejkrásnější místnosti blanenského zámku. Zůstaly zachovány po velké novorenesanční úpravě, kterou provedli v 70. letech 19. století tehdejší majitelé – Salmové.
V přízemí je expozice Cesta do pravěku Blanenska, která je cestou do minulosti od doby první písemné zmínky o Blansku až do času, kdy místní jeskyně obývali neandrtálci. Součástí expozice je zábavné detektivní putování určené především rodinám s dětmi.
Hrady blanenského okolí představují rekonstrukce některých hradních staveb z oblasti Blanenska, dnes dochovaných ve více či méně patrných ruinách, a archeologické nálezy z těchto lokalit.
Muzejní tradice v Blansku sahá do poloviny 19. století, kdy Jindřich Wankel, lékař, krasový badatel a amatérský archeolog a speleolog, zřídil v jedné z budov předzámčí soukromé muzeum, v němž představil výsledky svého bádání v tehdejším Moravském Švýcarsku. Teď na tuto tradici muzeum navazuje.
Pokud jde o samotné město a jeho reálie, tak Blansko se v 60.-80. letech minulého století stalo doslova synonymem centra strojírenského průmyslu se vším pozitivním i negativním, co k tomuto pojmu patří.
Kromě nových provozů hlavních průmyslových podniků (ČKD, ADAST a Metra), které své výrobky vyváží do mnoha zemí světa, ve městě v té době vyrůstají i nová sídliště, základní a střední školy, a četné stavby občanské vybavenosti.
Důsledkem tohoto vývoje je nejen prudký nárůst počtu obyvatel Blanska (šestinásobný za pouhých 70 let), ale i nevyhnutelný a bohužel i nenávratný zánik většiny z původní historické zástavby, která sice již přestala vyhovovat potřebám rozvíjejícího se města, na rozdíl od řady moderních staveb mu však dodávala osobitý Genius loci…
Rok 1989 přinesl do Blanska nejen zásadní společenské změny, ale také rozpad velkých podniků a dočasný útlum zdejší průmyslové výroby. Mladému, a přitom nyní i největšímu městu regionu, se však přes všechna úskalí podařilo většinu následků těchto negativních jevů překonat.
Do druhé dekády nového tisíciletí vstoupilo Blansko jako město, které si klade za cíl, aby se v něm jeho obyvatelům dobře žilo a pro domácí i zahraniční návštěvníky představovalo skutečnou bránu Moravského krasu. Jedni i druzí zde naleznou řadu veřejných institucí, rozvinutou infrastrukturu služeb a vzdělávání a také vhodné zázemí pro své kulturní a sportovní vyžití.
Zdroj: webové stránky Kudy z nudy a města Blanska
