Článek
Čtyřiapadesátiletý Tomáš Heřman pochází z Ústí nad Labem, kde žije i v současnosti. A právě v jeho domovském městě jsem s ním hovořil o fotbale.
Co předcházelo vašemu vstupu na ligovou scénu?
Po začátcích v Ústí jsem se po vojně dostal do tehdejšího druholigového celku TJ VTŽ Chomutov. Trenérem byl Miroslav Koubek, který později vyhrál ligu s Plzní v roce 2015 a letos ji dovedl ke třetímu místu a do čtvrtfinále Konferenční ligy. Mám na něj z Chomutova velmi dobré vzpomínky. Tenkrát mi říkal, že když dám za sezonu přes deset gólů, tak se dostanu do první ligy. To se vyplnilo. Takže díky panu Koubkovi jsem se stal ligovým hráčem.
A vaší premiérovou štací byla hned Slavia Praha. Můžete přiblížit tehdejší období?
Měl jsem asi tři nabídky a rozhodl jsem se pro Slavii s očekáváním, že mi dají šanci. Jenže asi měsíc na to přišel do klubu miliardář a Čechoameričan Boris Korbel, který začal nakupovat jiné hráče za velké peníze. Takže moc příležitostí jsem nedostal. Přesto jsem se ve Slavii jako člen týmu setkal třeba s Jardou Šilhavým, nebo i Pavlem Kukou, Radkem Bejblem, Patrikem Bergerem, Honzou Suchopárkem a začínal i Vláďa Šmicer, kteří se pak v roce 1996 stali vicemistry Evropy.
A následovala vaše úspěšná kapitola v Plzni…
Byl jsem tam šest let v období 1992-1998 a zažil jsem příznivé časy pod trenéry Zdeňkem Michálkem, Petrem Uličným a taky Jaroslavem Hřebíkem, na něhož rád vzpomínám. Od té doby pořád fandím Plzni a nedám na ni dopustit. Na Plzeň se nedá zapomenout.
Jak to bylo s vaším působením v Teplicích?
Zažil jsem dosud největší úspěch teplického klubu, když jsme v sezoně 1998/1999 skončili v lize druzí. Bohužel jsem ale prodělal tři zranění a odehrál jsem asi jen sedmnáct zápasů. Byla tam vynikající parta, hráli jsme pěkný fotbal a chodili lidi. Stačí vzpomenout na spoluhráče jako Michal Bílek, Zdenko Frťala, Pavel Verbíř, Radek Divecký, Marian Řízek a další.
Co vás potom přivedlo do Belgie?
Jak jsem už uvedl, pronásledovala mě v Teplicích zranění, které mě potkalo i v přípravě. Trenér Josef Pešice mi řekl, že budu až třetím nebo čtvrtým útočníkem. Do toho se objevili Belgičané s nabídkou, jestli bych tam nešel. A tak jsem přestoupil do zahraničí přímo z Teplic.
V Belgii jste strávil podobně jako v Plzni šest let, ale dohromady ve třech klubech belgické druhé a první ligy. Věnoval jste se fotbalu i po návratu do Česka?
Chvíli jsem byl hrajícím trenérem Chomutova, působil jsem v Modlanech, v Brně, u Ústí nad Labem a nyní pro radost pomáhám bratrovi v Tisé na Ústecku v okresním přeboru. Někdy i nastoupím a zahraji si i ve svých letech.
Jistě sledujete i českou první ligu. Co o ni soudíte?
Především si myslím, že je jen dobře, že od podzimu bude startovat pět našich týmů v Evropě. V příštím ligovém ročníku půjde o přímý postup do Ligy mistrů. A to je soutěž, na níž by se měla soustředit nejlepší česká mužstva.
