Článek
Nejdek s necelými 8 500 obyvateli je tudíž významným místem, které je báječným výchozím bodem pro návštěvu Krušných hor. Do Nejdku jsem se vydal vlakem z Karlových Varů a už samotná cesta zajímavou přírodou tam i zpátky do Varů stála za povšimnutí.
V nejdeckém informačním centru jsou k dispozici publikace o historii i současnosti města a regionu. Podle mnohých pramenů se počátky vzniku osady Nejdek pojí s rozvojem těžby cínu v polovině 13. století. Název osady pak vznikl z německého označení „neue Decke“, znamenající nově pokrytou střechu hradní věže.
Na počátku 17. století získal nejdecké panství Bedřich Collona z Felsu a podržel jej do roku 1632. Celá země v té době procházela násilnou rekatolizací, která se citelně dotkla i Nejdecka. Mnoho rodin bylo nuceno v důsledku porážky stavovského odboje k nedobrovolnému opuštění země a odchodu především do Saska.
Úbytek obyvatelstva měl znatelný vliv na úpadek těžby. Místní obyvatelé se museli začít orientovat na jiné způsoby obživy. Během 17. a 18. století tak docházelo k rozvoji různých řemesel a domácích výrob. Specialitou Nejdecka se stalo paličkování krajek.
Rok 1843 přinesl pro místní obyvatele důležitou událost v podobě otevření přádelny česané příze. Zároveň byly modernizovány nejdecké železárny, ve kterých bylo zavedeno válcování plechů. Zásadní význam pak mělo otevření železniční tratě z Karlových Varů do Potůčků a Johanngeorgenstadtu v Německu, v roce 1899.
Po skončení II. světové války došlo k výraznému snížení počtu obyvatelstva, v důsledku odsunu občanů německé národnosti. Celý region byl poté znovu osídlován obyvateli z vnitrozemí. Přesto muselo být mnoho domů v padesátých letech demolováno. Po roce 1989 se i díky finančním příspěvkům odsunutých německých rodáků podařilo opravit kostely, kaple i hřbitovy.
Při procházce po městě nelze minout nejvýznamnější nejdeckou památku. Je jí hradní románsko-gotická věž, postavená okolo roku 1250. Návštěvníci mají možnost poznat romantickou křížovou cestu, která se nachází v přilehlém lese a nabízí úžasnou procházku v každém ročním období.
Ve městě stojí za návštěvu i zámek, který byl přestavěn do současné podoby v roce 1889. Ze dvou kostelů je třeba upozornit na barokní kostel sv. Martina a evangelický kostel stojící na návrší nad Bernovským rybníkem.
Zdroj: s využitím webových stránek Atlas Česka
