Článek
Hanácký celek účinkuje v nadstavbové skupině A1 a drží si šanci na přímou účast ve čtvrtfinále play-off, přičemž má už jistotu předkola.
S Pavlem Novákem jsem hovořil nejen o současné pozici BK Olomoucko v basketbalovém dění, ale i o jeho dřívější hráčské kariéře.
Začněme realitou ohledně Olomoucka. Jak probíhala skladba hráčského kádru pro aktuální sezonu?
Tým si v podstatě poskládal sám trenér Hipsher. Na soupisce je mimo jiné pět amerických basketbalistů, kteří jsou nováčky v české lize. Přišli většinou ze zámoří ze školy. Noah Michael Carter je průběžně druhým nejlepším střelcem soutěže. Martin Nábělek přestoupil do Olomoucka z Ústí nad Labem, se kterým loni získal stříbro.
Co pro klub znamená účast ve zmíněně nadstavbové skupině A1?
Olomoucko je v ní po třech letech, předtím to byla jen skupina A2, takže to bereme jako krok dopředu. Těší nás, že se všechno letos sešlo tak, že hráči díky měření sil s kvalitnějšími soupeři nabírají zkušenosti. Ale zůstáváme při zemi. Myslím, že je hratelné, abychom atakovali šestou příčku, která by byla úspěchem.
Jak byste zrekapituloval svoji hráčskou dráhu mezi elitou?
Když to vezmu postupně, tak v letech 2005-2010 jsem hrál za Prostějov, se kterým jsem získal jedno stříbro a čtyři bronzové medaile. Působil jsem například i v Opavě, Plzni, Jindřichově Hradci. Kromě řady cizinců jsem se potkal v jednom týmu i s řadou českých špičkových basketbalistů pod vedením zkušených trenérů. Ligu vždycky vyhrával Nymburk, který byl takříkajíc někde jinde. A finále proti němu přineslo dobrý zážitek.
Udržoval jste v posledních letech kontakt s ligovým basketbalem?
Přiznám se, že ne. Ale předloni jsem se byl podívat v Opavě na jeden zápas ve finále, kdy byly ve sportovní hale čtyři tisíce lidí. A mohl jsem zafandit domácím klukům, protože s některými jsem ještě hrál.
