Článek
Při semifinálové a finálové sérii jsem nezůstal jen u ledové plochy a v ochozech zimního stadionu, ale kromě hokeje jsem stihl zajít i na Pardubický zámek, kde se nachází i tamní muzeum. Překvapilo mě, kolik lidí se pohybovalo v zámeckém areálu, a to nebyla zdaleka ještě hlavní turistická sezona.
„Návštěva zámku a Východočeského muzea skýtá spoustu možností k prohlídkám na několika trasách. Konají se tady různé akce a programy. Vyjmenovat podrobně dění, výstavy, expozice a zajímavé novinky v zámeckém prostředí se ale nedá v jedné větě,“ řekla mi Marie Kantová z úseku prezentace a služeb. Má na starosti vztahy k veřejnosti, PR a marketing.
„Konkrétní informace si mohou návštěvníci Pardubic a zájemci o prohlídku zámku a muzea najít na našich webových stránkách,“ dodala Marie Kantová.
Jak uvádí dotyčný web, počátky panského sídla v místech dnešního zámku lze podle archeologických nálezů datovat do konce 13. století. Původní vodní hrad byl přestavován ve 14. století za pánů z Pardubic, ale z jeho podoby lze vystopovat jen neúplné fragmenty. K další přestavbě došlo krátce po husitských válkách.
Návštěvníci se dále dozvědí, že v roce 1490 koupil rozlehlé kunětickohorské a rok poté i pardubické panství moravský velmož Vilém z Pernštejna, který se tehdy stal jednou z předních osobností na dvoře Vladislava Jagellonského. Za centrum moderně budovaného velkostatku Vilém zvolil do té doby málo rozvinuté Pardubice a záhy je přetvořil na českou rezidenci rodu, která Pernštejny reprezentovala a zároveň vyhovovala ekonomickým nárokům jejich aristokratického dvora.
V roce 1560 prodali Pernštejnové Pardubice králi a panství se stalo královským komorním majetkem. Zámek přestal být panskou rezidencí. Sídlila tu správa velkostatku a panovníci sem zavítali jen vzácně.
Zámek nesloužil od doby Pernštejnů jako šlechtické sídlo, proto stavba postupně chátrala. Roku 1920 jej koupil v pozemkové reformě pardubický Musejní spolek, který měl v zámku pronajatou část prostor již od roku 1892. Byly odkryty rozsáhlé nástěnné malby a instalovány sbírkové expozice.
V roce 1953 přešel zámek do vlastnictví státu. Obnova objektu se zastavila, zanedbávala se i údržba a zámek začal chátrat, až se na konci 70. let propadaly stropy ve druhém patře paláce. Teprve poté zahájená generální rekonstrukce zámecké budovy postupovala jen pomalu a dál chátrající a pro veřejnost uzavřený zámek se vytrácel z povědomí. Obnovu objektu se podařilo urychlit až po roce 1993, kdy převzalo řízení oprav Východočeské muzeum. Od konce roku 1997 mohl být zámek znovu po bezmála dvaceti letech postupně zpřístupňován veřejnosti.
V roce 2001 se vlastníkem zámku stal Pardubický kraj, od roku 2016 je i tzv. Příhrádek v majetku kraje. Uživatelem zámku je nadále Východočeské muzeum v Pardubicích. V jedné z bývalých hospodářských budov (čp. 3) má depozitáře a část výstavních prostor Východočeská galerie v Pardubicích. Její sídlo je v domě U Jonáše (čp. 51) na Pernštýnském náměstí. Na Příhrádku sídlí pardubické územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu.
Roku 2010 získal objekt zámku s unikátním systémem opevněných valů statut Národní kulturní památka České republiky.
Východočeské muzeum v Pardubicích v roce 2022 dokončilo rozsáhlou rekonstrukci pardubického zámku a přestavbu hospodářských budov v moderní muzejní prostory. Muzeum tak získalo výstavní sály a zázemí pro činnost odpovídající trendům 21. století. Rekonstrukce byla zaměřena především na vybudování moderních výstavních sálů, pedagogického ateliéru, výtvarného ateliéru, pracoven a dílen.
Zdroj: webové stránky - Východočeské muzeum v Pardubicích
