Článek
Na světové šampionáty, ale i olympiády má Petr Rosol z vlastní zkušenosti výborné vzpomínky.
Petra Rosola znám jako sportovní novinář už od jeho začátků v Ústí nad Labem a poté jsem sledoval jeho hráčskou i trenérskou kariéru. Tak jsem ho při našem setkání na ústeckém zimním stadionu požádal, aby připomněl své účinkování na významných světových akcích.
„Hrál jsem na šesti mistrovstvích světa a dvou olympiádách. Ale všechno si podrobně nepamatuji, už je to dávno,“ usmál se Petr Rosol a bylo patrné, že to myslí jako nadsázku.
Přece jen na titul mistra světa se asi nedá zapomenout.
„Hned na začátku reprezentační dráhy jsem zažil to nejlepší. Tím mám na mysli světový šampionát v Praze v roce 1985. Zlatou medaili si uchovávám doma. Na nostalgii moc nejsem, ale občas mi to někdo připomene,“ zvážněl někdejší skvělý útočník.
Když nastupoval na světovém šampionátu v Praze, už měl na svém kontě dva mistrovské tituly z československé ligy s Duklou Jihlava z let 1984 a 1985.Tehdy byl součástí hvězdné útočné trojice Rosol-Kameš-Klíma. Podle pamětníků jihlavské éry často znělo z tribun Horáckého stadionu v Jihlavě skandování: „Rosol-Kameš-Klíma, to je naše síla, nebo Rosol-Kameš-Klíma, zameteme s nima“.
Rosol se v té době zabydlel v reprezentaci, a kromě světových šampionátů se v roce 1988 zúčastnil i olympiády v Calgary pod vedením trenérů Františka Pospíšila a Jána Staršího. Významný byl pro něj pak rok 1992, kdy získal bronz na olympiádě v Albertville i na MS v Praze!
Ve zmíněném roce Rosol nastupoval v národním týmu už pod vedením trenéra Ivana Hlinkya asistenta Jaroslava Waltera v útočné trojici Rosol- Lang-Kašták.
„Tehdy jsem na klubové úrovni hrál za italský tým HC Fassa, ale s Robertem Langem a Kamilem Kašťákem jsme předtím spolu patřili do jedné formace už i v Litvínově. Na mistrovství světa 1992 jsme zápasy v základní skupině absolvovali v Bratislavě a pak následovalo play-off v Praze. Takže jsem v součtu s MS 1985 okusil dva šampionáty vdomácím prostředí, což je pro každého hokejistu výjimečná věc. Ale nechtěli jsme si připouštět tlaky,“ přemítal Rosol.
Dlouholetý člen národního týmu se s reprezentací rozloučil na světovém šampionátu 1993 v Německu unikátním stylem. V duelu o bronz proti Kanadě (5:1) vstřelil dva góly a završil tak svou medailovou sbírku.
Bývalý útočník, který v několika etapách působil jako hráč v Litvínově, si vyzkoušel i řadu zahraničních angažmá – v Itálii, Švýcarsku, Německu. V Litvínově stál na extraligové střídačce rovněž v různých obdobích jako trenér například po boku Jaroslava Hübla staršího, Vladimíra Jeřábka.
Trenérsky Rosol pracoval také ve Slovanu Ústí nad Labem i Motoru České Budějovice a Kadani, když tyto týmy hrály první ligu. Momentálně tvoří trenérskou dvojici s Vladimírem Kýhosem v HC Most, celku třetí nejvyšší soutěže.
