Článek
Zkušený hráč, který díky své univerzálnosti zastal během kariéry více postů v sestavě, se už připravuje s novým týmem. Přišel do něj s bilanci 369 odehraných zápasů v české první lize.
S Tomášem Vondráškem jsem hovořil po jeho premiéře v ústeckém dresu, kterou si odbyl v Modré u Děčína při přátelském zápase s Teplicemi. Tedy klubu, v němž v minulosti působil patnáct let.
Jak se ohlížíte za svým působením v pražské Dukle?
Dalo mi to hrozně moc. Poznal jsem ve fotbalovém životě něco jiného, co jsem po dlouhém angažmá v Teplicích potřeboval. Takže dva dobré roky. Byl jsem u postupu Dukly do první ligy, kterou jsme letos udrželi. Tím se mi splnily cíle individuální, ale i týmové, protože fotbal je kolektivním sportem. Mohu být spokojen, jak to dopadlo a zamířil jsem do Ústí.
Společně s vámi skončili po vypršení smlouvy v Dukle další ostřílení borci Jakub Hora a Jakub Řezníček, o které Dukla už nestála. Zatímco vy jste se vrátil na sever Čech, Hora je už v FC Táborsko a Řezníček v Příbrami. Překvapilo vás, že jste všichni našli tak rychle nové kluby?
Asi to o něčem vypovídá. Nějakým způsobem jsem se drželi na určité výkonnosti, i když máme vyšší sportovní věk. Jsem rád, že jsou trenéři, kteří na to nekoukají a nevidí jen mladé. Samozřejmě mladým klukům přeji možnost dostat se do ligy, ale fotbal není jen o tom.
Co rozhodlo o vašem přesunu do Ústí nad Labem?
Byly tam i jiné nabídky, které sice přišly, ale pro mě bylo prioritou právě Ústí. Cítil jsem, že mu něco dlužím. Kdysi jsem tady začínal a zachraňovali jsme druhou ligu, což se povedlo. Teď ve finále variant, kam půjdu, jsem neměl o čem přemýšlet.
Na podzim vám bude osmatřicet let. Je těžké s přibývajícím věkem držek krok s ostatními spoluhráči či protihráči?
Je jasné, že musím na sebe lépe dohlížet, k tomu patří i regenerace a další prvky. Malinko to mám asi i v genech.
