Článek
S Jánem Lajčákem jsem hovořil o jeho dosavadní trenérské práci, ale i současnosti.
Jak se vyvíjela vaše trenérská kariéra?
Pocházím z města Michalovce na východním Slovensku. Je to město sportu. Hraje se tam nejvyšší hokejová i fotbalová soutěž, ale já jsem začínal s trénováním v házené. Byl jsem asi u čtyř nebo pěti interligových titulů tamního celku žen jako trenér brankářek nebo asistent kouče. Taky jsem působil na postu asistenta u házenkářek Poruby z Ostravy.
Co považujete za dosavadní vrchol trenérské práce?
V letech 2013-2018 jsem pracoval u slovenské reprezentace žen jako asistent českého trenéra Dušana Poloze. Největší zážitek se vztahuje k mistrovství Evropy v roce 2014, když jsme na úkor favorizovaného Srbska postoupili ze skupiny a dostali se do nejlepší dvanáctky v Evropě. Přitom na šampionátu byla obrovská konkurence, startovalo jen šestnáct týmů. Trenér Dušan Poloz v té době působil současně i jako hlavní kouč házenkářek Baníku Most. V roce 2021 jsem byl se slovenskou ženskou reprezentací ještě na mistrovství světa.
Pojďme už k vašemu příchodu k áčku Lovosic v extralize mužů. Co pro vás znamená, že přebíráte vedení týmu, který v předchozích dvou sezonách získal bronz?
Samozřejmě to beru jako výzvu. Cílem je znovu semifinále. Uvidíme, jaké výsledky se nám podaří od únorového pokračování soutěže uhrát. Víme, že obstát mezi nejlepšími kluby bylo a je znovu obtížné, ale ambice se nemění. Jsme i ve Final Four Českého poháru.
Jaký máte coby trenér přicházející mezi klubovou elitu názor na úroveň extraligy?
Kvalita je vysoká. Nahoře jsou znovu jako tradičně celky Karviné a Plzně. Myslím, že Karviná je trošku odskočená. Ale všechny týmy dokážou bojovat a občas dojde i na překvapení.
