Článek
A právě na chebském zimním stadionu jsem Petra Rosola zastihl ve druhé polovině srpna při jednom z přípravných zápasů tamního celku.
Jelikož někdejší skvělý útočník spojil nemalou část hráčské a poté i trenérské kariéry s extraligovým Litvínovem, požádal jsem ho v rámci rozhovoru i o krátký pohled na litvínovskou současnost.
„Abych pravdu řekl, o tom, co se v klubu děje, nic nevím. Snad jen z novin,“ konstatoval kouč, který hrál za Litvínov dohromady přes deset sezon a rovněž v několika obdobích stál na jeho extraligové střídačce.
Byť v posledních letech trenérsky působí „jen“ ve třetí nejvyšší soutěži, zřejmě mu neunikly zprávy o „velkých“ hráčských přestupech v extralize.
„Zkrátka tak to je – je jiná doba. Přiznám se, že současné extraligové hráče ani osobně moc neznám,“ řekl stroze.
Petr Rosol je stejně jako trenér pražské Sparty Pavel Gross odchovancem hokeje v Ústí nad Labem.
„Pavel Gross je o čtyři roky mladší, než já. Z Ústí už šel jako mladý hráč do Sparty a záhy do Německa. Jeho otec Dietmar Gross mě trénoval v mých šestnácti letech v ústeckém áčku, než jsem přestoupil do Litvínova,“ vybavil si Petr Rosol.
„Z extraligových trenérů jsem asi nejvíce znal Miloslava Hořavu, který naposledy vedl Pardubice. Získali jsme jako spoluhráči dva mistrovské tituly s Duklou Jihlava v letech 1984 a 1985 a byli jsme dlouho společně v reprezentaci. Miloš je svůj, byl vždycky a takový zůstal,“ uvedl Petr Rosol.
„Co očekávám od nového ročníku extraligy? Mám i jiné zájmy, ale samozřejmě jsou největší ambice spojovány s pražskou Spartou a Pardubicemi. Třeba někdo vyskočí z pozadí jako loni Kometa Brno, která to dotáhla až k titulu. Nevím, může se stát cokoliv,“ uvažoval chebský trenér.
