Článek
Do Měděnce jsem se vydal z Prahy vlakem přes Ústí nad Labem a dál do Klášterce nad Ohří, odkud jsem pokračoval asi dvacet minut autobusem do kopců směrem k německým hranicím.
Osada Měděnec leží v místech s nádhernými výhledy do podhůří a na Doupovské vrchy. Staré doly dodnes připomínají těžbu drahých kovů, štolami je prošpikovaný i 910 metrů vysoký vrch Mědník, na jehož úpatí ves leží.
Nejstarší štoly na Mědníku pravděpodobně vznikly již v 10. století. Těžily se tu zejména stříbronosné měděné rudy; způsoby jejich dobývání mohou zájemci poznat při prohlídkách dvou štol, Země zaslíbené a Panny Marie Pomocné. Zrovna v době mé návštěvy probíhala prohlídka s průvodcem za účasti zhruba patnáctičlenné skupiny výletníků.
Obec Měděnec spolu s vrchem Mědník tvoří součást společné česko-německé žádosti o zápis hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří na Seznam světového dědictví UNESCO. Nejlepší vyhlídkové místo
Kromě pozdně barokního kostela Narození Panny Marie na náměstí je dominantou obce a okolní krajiny barokní kaple Neposkvrněného početí Panny Marie na vrchu Mědník. Od ní se otvírá nádherný kruhový rozhled. Na severu se rozkládá údolní nádrž Přísečnice s Jelení horou, východně a severovýchodně stojí na hřebeni Krušných hor několik desítek větrných elektráren.
Společně s dalšími turisty, kteří se do Měděnec vypravili, jsme zahlédli část Podkrušnohorské pánve s komíny elektráren a povrchovými doly, Nechranickou přehradu a údolí Ohře s Kláštercem nad Ohří a Kadaní, jižně za řekou se zvedají Doupovské hory.
Zajímavost pro návštěvníky je k vidění u silničky jižně od Měděnce, která v serpentinách klesá ke Klášterci nad Ohří: nachází se tu přírodní památka Sfingy. Až patnáct metrů vysoké skalní útvary připomínající egyptské sfingy vznikly dlouhodobým působením vody a mrazu.
Zdroj: I s využitím webových stránek kudyznudy.cz
