Článek
Ještě loni byl souběžně s manažerskou rolí i trenérem brankářů.
Martin Shejbal patřil k osobnostem pardubického fotbalu už od doby, kdy tým stoupal z druhé ligy až do nejvyšší soutěže. Nyní, krátce před koncem října, jeho působení v Pardubicích patří minulosti.
Jelikož bývalý brankář a poté člen pardubického realizačního týmu byl dlouho pevnou součástí klubu, vyznívá jeho nucený odchod velmi překvapivě. Proto jsem ho požádal o rozhovor.
Nejprve musí přijít klasická otázka typu – s jakými pocity se loučíte?
Odcházím bez jakékoli hořkosti. Kdyby mi někdo před dvaceti lety měl říci, co s pardubickým fotbalem zažiju, tak bez patosu teď tvrdím, že nikdo a nikdy by tomu nevěřil. Byla to neuvěřitelná jízda. Až v neděli 27. října 2024 se zastavila. Těch momentů a mezníků je mnoho. Například dva a půl roku jsme hráli první ligu v azylu, pak se otevřel nový stadion.
Co všechno jste v klubu dokázal zastat?
Měl jsem několik funkcí od trávníkáře přes správce sportovního areálu, začínal jsem trénovat mladé brankáře, byl jsem trenérem přípravek. Za Pardubice jsem chytal až do prvního roku ve druhé lize. Ještě ve čtyřiceti letech jsem měl osm startů. Pak jsem byl trenérem brankářů áčka a ještě sportovním manažerem. A k tomu jsem deset let trenérem brankářů českého národního týmu do dvaceti let.
Jakl byste tedy svou dosavadní sportovní kariéru charakterizoval?
Nelituji ničeho. Byl to můj krásný příběh. Pracoval jsem se skvělými lidmi a fantastickými hráči. Společně s kolegou jsme přivedli do Pardubic kluky, kteří tady nastartovali fotbalový vzestup. Mám z toho radost, protože někteří jsou opravdu úspěšní v pražské Slavii nebo i v zahraničí.
Jak jste se dozvěděl o svém odvolání z pozice sportovního manažera?
Hned po zápase s Baníkem Ostrava. Nepočítal jsem s tím, ale tak to je a musím to takhle brát. Bylo mi řečeno, že se klub vydává jiným směrem. Byl jsem zaměstnancem a rozhodnutí akceptuji. Hlavní trenér Jirka Saňák, jehož taky odvolali, je velmi pracovitý, ale nedostal čas. Je to kruté, ale tak to v téhle branži chodí. Bohužel jsme měli jen sedm bodů.
A teď nastal fotbalový paradox, že do Pardubic přišel na post hlavního trenéra David Střihavka. S ním společně působíte v realizačním týmu české „dvacítky“, kde Střihavka je asistentem trenéra a vy trenérem brankářů. Co na to říkáte?
Že je to dílo náhody. Známe se krátce, ale seděli jsme na reprezentační lavičce. Absolvovali jsme s Davidem Střihavkou už dva podzimní reprezentační srazy. David tam přišel ke dvacítce jako nový, teď ho čeká práce v Pardubicích a bude se asi muset věnovat klubu. Volal mi před pár dny, že došlo k té zvláštní situaci a jde místo Jirky Saňáka do Pardubic. A že v té obměně nemá prsty.
Nezanevřel jste v první chvíli po odchodu z Pardubic na prvoligový fotbal?
Dělal jsem pro klub všechno, co jsem mohl. A taky mě to bavilo. Zůstávám věrný, jedu do Prahy na příští zápas a beru si šálu Pardubic na Bohemku. Půjdu mezi pardubické fanoušky, abych byl někde v davu. Nebudu se vystavovat. Jenom budu pardubickým klukům fandit a chci je podpořit. Byl jsem nastavený tak, že jezdím každé ráno jedním směrem do pardubické fotbalové arény. Teď už ne, jsou to tři, čtyři dny, co se všechno změnilo.
Zdroj: autorský text
