Článek
Jan Dresler si i v nedávné minulosti zahrál s řadou vynikajících spoluhráčů a mj. získal bronz s pražskou Slavií v roce 2013. I o tom jsem s ním hovořil při jednom z prvoligových zápasů Poruby.
Jak se ohlížíte za svojí aktivní hráčskou kariérou?
Začínal jsem v Novém Jičíně podobně jako další hokejisté včetně Rostislava Klesly, který se pak prosadil v NHL. Jsme stejný ročník ze stejné třídy. Po Vítkovicích jsem asi ve třiadvaceti nebo čtyřiadvaceti letech přešel do Plzně, kde jsem strávil pět let. V té době se tam vrátil ze zámoří ještě jako hráč pan Martin Straka, hrál tam i Tomáš Vlasák a další známí špičkoví hokejisté. V roce 2012 mě poslali z Plzně do pražské Slavie, takže jsem nebyl u titulu Plzně v extralize v roce 2013. Ale to už jsem patřil do kádru pražské Slavie, která vybojovala v témže extraligovém ročníku třetí místo a bronz.
Nemrzelo vás přesto, že jste „nestihl“ zmíněný plzeňský titul?
Trochu ano, protože v tom období, co jsem byl v Plzni, jsme hráli výborně. Nakonec jsem plzeňským klukům přál, že získali titul, zasloužili si ho. Byl jsem ale spokojený i ve Slavii, líbilo se mi v obou klubech. Dobře vzpomínám i na štaci v Karlových Varech, i když jsem tam byl necelou sezonu.
A další vaše dojmy z tehdejší extraligy?
V týmech byla velká hráčská konkurence a vážím si toho, že jsem se potkal na ledě s velmi dobrými hráči, kteří byli ve své době top hokejisty. Tak bych to asi hodnotil.
U hokeje jste zůstal i po skončení hráčské dráhy. Jaká byla a je vaše role ve sportovním prostředí?
S Frýdkem-Místkem a potom i s Porubou jsem jako hráč postoupil z druhé do první ligy. Byl to velký skok, protože oba kluby budovaly týmy s nastavenými podmínkami, jaké mají v současnosti. Začíná to tím, že se v první lize trénuje dopoledne – a k tomu patří i podobné věci. Postupně jsem se viděl v jiné pozici. Mám teď takříkajíc kancelářskou práci a chodím si zahrát hokej jen za vítkovickou starou gardu.
Zdroj: autorský text
…..
