Článek
Od letošního května je Valdemar Jiruš hlavním koučem celku HC Děčín ve druhé hokejové lize poté, co na jaře skončil na postu trenéra liberecké juniorky.
S Valdemarem Jirušem jsem hovořil o jeho hráčské kariéře i trenérské práci.
Jak vzpomínáte na působení v pražské Spartě?
Přišel jsem do ní z tehdy ještě prvoligového Liberce a poštěstilo se mi být během tří let v klubu u docela dobrých úspěchů. Jsem rád, že se mi to povedlo, protože někteří hokejisté hráli extraligu taky dlouho a titul je třeba minul.
Vy jste v dresu pražské Sparty zvedl mistrovský pohár nad hlavu v roce 2002. Co vám z té doby utkvělo v paměti?
Rok předtím jsme prohráli ve finále se Vsetínem, v titulové sezoně 2001/2002 jsme ve finále zdolali Vítkovice. Vzpomínky jsou moc hezké. Vládla dobrá parta, sparťanské srdce. Tým, v němž byli mj. Richard Žemlička, Petr Bříza a další osobnosti, měl obrovskou vnitřní sílu pod vedením trenéra Václava Sýkory.
Jen doplňme, že jste během angažmá ve Spartě nastupoval i po boku Libora Zábranského staršího, Jaroslava Nedvěda, Františka Ptáčka, Jana Srdínka, Jana Tomajka, Ondřeje Kratěny, Michala Broše, Jiřího Zelenky, Jaroslava Hlinky, Patrika Martince a tak by se dalo pokračovat.
Všechno zvučná jména skvělých hokejistů. Zůstali taky u hokeje na vrcholové úrovni jako trenéři, manažeři apod.
Výraznou hráčskou stopu jste zanechal i v liberecký barvách.
Při výluce v NHL jsme měli velice povedenou sezonu 2004/2005 pod vedením trenéra Josefa Palečka. Vypadli jsme až v semifinále v sedmém zápase s Pardubicemi a byl z toho bronz. V roce 2007 jsme v semifinále prohráli se Spartou a byli podruhé třetí. O rok později jsme pak v semifinále v sedmém zápase nešťastně prohráli se Slavií a skončili čtvrtí, kdy Liberec tehdy vedl Dušan Gregor.
Hráčskou kapitolu v extralize jste končil v Mladé Boleslavi. A následovala trenérská etapa v liberecké organizaci. Jaké to bylo?
V Liberci jsem působil v akademii, trénoval jsem farmářský tým Benátek nad Jizerou v první hokejové lize. Troufnu si říci, že nám prošla rukama spousta hráčů, z nichž se nyní někteří pohybují i v NHL, extralize nebo i jiných evropských soutěžích. Farmu v Benátkách jsem bral jako neskutečný projekt. Teď na mistrovství světa startují třeba Filip Pyrochta, Adam Klapka, Sebastian Čederle. V zámoří je Jakub Rychlovský, z Finska se vrátil Adam Najman, kteří dostali velký prostor i v libereckém áčku.
Působil jste i jako asistent na střídačce libereckých Bílých Tygrů v extralize. Jaká je kooperace?
Kluci z juniorky se dostávají do tréninku s áčkem a snaží se, aby se určitou výkonností posunuli do extraligy. Musím říci, že pro mladé kluky to je těžké - prokousat se výš. Obecně si myslím, že v extralize hraje málo mladých. Potřebují čas, aby sbírali zkušenosti třeba v Maxa Lize.
Co vás přimělo zamířit z Liberce do Děčína?
Měl jsem nějaké důvody, ale Liberec zůstane v mém srdci. Asi uzrál čas na změnu a vrátil jsem se tam, odkud jsem šel do velkého hokeje. V Děčíně cítím obrovskou chuť a zápal. Řekli jsme si postupné cíle, které zkusíme uskutečňovat.
