Článek
Petr Brabec si zahrál v sezoně 1999/2000 i proti Borussii Dortmund. V současné době je předsedou klubu a sportovním manažerem SK Kladno.
Jako sportovní novinář si vybavuji tehdejší úspěšné teplické období, ale při rozhovoru s Petrem Brabcem jsme se nejprve zastavili u jeho ligových začátků.
„Z Kladna jsem odešel do Zlína, který hrál tehdy druhou ligu. A přivedl mě tam trenér Petr Uličný, který si mě už předtím vyhlédl. Pak ve Zlíně trénovali i legendární kanonýr Jozef Adamec i další velký odborník Verner Lička. Z fotbalového hlediska to byl velký posun. Ve Zlíně jsem strávil pět let.“
Určitě si vzpomenete i na některé bývalé spoluhráče ze Zlína. Kteří z nich se například stejně jako vy pohybují dál ve fotbalovém prostředí?
To by byl velký výčet. Hodně dobře se znám s Pavlem Hoftychem, se kterým jsem hrál v obraně. Dal se na trenérskou i manažerskou dráhu. I když se nevidíme často, jsme dlouholetí kamarádi. Občas si voláme a probíráme fotbal, protože Pavel Hoftych je nyní sportovním ředitelem Viktorie Žižkov. Ve Zlíně se mnou působili i Míra Holeňák, Josef Mucha, Karel Krejčí, Jiří Bartl i Dušan Tesařík, se kterým jsem se poté sešel i v dresu Teplic.
A to už se tedy dostáváme k Teplicím. Co pro klub i hráče znamenal boj o Ligu mistrů?
V té době to byla velká sláva pro celý teplický fotbal i region. V Teplicích se vytvořila výborná parta, kterou dali dohromady trenér Josef Pešice a asistent Miroslav Šafařík. Škoda, že už oba nežijí. Hráli jsme na podzim 1999 nejprve v kvalifikaci o Ligu mistrů dvojzápas s poté v Poháru UEFA dvakrát s Ferencvarosem Budapešť a Mallorkou. Ale v české lize nám kvůli náročnému programu uteklo spoustu bodů. Měli jsme užší kádr, stále se točilo jen třináct, čtrnáct hráčů, na což jsme trochu doplatili. Skončili jsme v lize po předchozím druhém místě až na páté příčce.
Jelikož Teplice byly charakteristické neměnnou sestavou, nemusíte jistě dlouho pátrat v paměti nad základním kádrem…
V brance byl jedničkou Libor Macháček, tvořil jsem stoperskou dvojici s Mariánem Řízkem, v obraně ještě Miroslav Rada, Zbyněk Rampáček, v záloze byl výraznou osobností Michal Bílek, dále Zdenko Frťala, Martin Frýdek, Petr Fousek, Michal Kolomazník, Dušan Tesařík, vepředu dvojice Pavel Verbíř-Radek Divecký. Nastupoval i Jaromír Jindráček.
Co říkáte na fotbalovou současnost v podání českých klubů v hlavní fázi evropských pohárů?
To, že má česká liga zastoupení v Lize mistrů díky pražské Spartě, to je nádhera. Jsem nadšený i z toho, že i celky v Evropské lize a Konferenční lize mohou získat obrovské zkušenosti. Naše liga je kvalitní, o čemž svědčí, že Sparta, Slavia, Viktoria Plzeň a Mladá Boleslav si vybojovaly pro podzim v součtu třicet zápasů v evropských pohárech. Je to velká porce, se kterou jistě souvisí i fakt, že kluby investují do hráčských kádrů. Takhle zajímavý formát a model se mi ovšem líbí.
