Článek
Úloha novinářů a novinářek při zprostředkování informací je pro rozhodování voličů nepopiratelná, s čímž jde ruku v ruce také jejich odpovědnost za spravedlivé a nestranné vedení debat.
Následující seznam nabízí doporučení, jak moderovat debaty a vyhnout se manipulaci s publikem, byť by byla neúmyslná. Širší veřejnosti pak nabízíme náhled na to, co by měla od novinářů a novinářek očekávat v oblasti nezaujatého a profesionálního přístupu. Při formulaci doporučení jsme kromě jiného vycházeli z již existujících analýz mediální reprezentace prezidentských kandidátů a kandidátek z minulých let (viz Poznámka na konci textu.) Naší motivací také je, aby doporučení ze strany akademiků a akademiček nezaznívala pouze zpětně, při hodnocení již proběhlých debat.
Za vhodné považujeme zejména:
- Zaměřit se na témata, ne na souboje mezi kandidáty. Rámujte prezidentskou volbu věcně a zaměřujte se na podstatu, na postoje kandidátů a kandidátek k jednotlivým tématům a na to, jak by řešili problémy, které je v jejich funkčním období mohou potkat. Omezte rámování prezidentské volby jako závodu nebo bitvy, s důrazem na vedení kampaně a strategii kandidátů a kandidátek. Takové rámování totiž vede k nárůstu politického cynismu publika a k jeho nižší informovanosti o věcné stránce volby.
- Nenechat se manipulovat přestřelkami mezi kandidáty. Výběrem témat, na která se při pokrývání prezidentské volby a jednotlivých kandidátů a kandidátek zaměřujete, zároveň pomáháte nastolovat kritéria, která pak při své volbě použije publikum. Nenaskakujte zbytečně na to, přes jaká témata na sebe vzájemně útočí kandidáti a kandidátky. Diskuse nemá primárně prověřovat jejich schopnost vést a odrážet verbální útoky. Měla by pomoci odhalit širší komunikační kompetence budoucího prezidenta nebo prezidentky, mezi něž patří i empatické naslouchání.
- Přemýšlet o tom, jak kandidáty oslovujete a označujete. Netykejte jim ani je nijak nezvýhodňujte. Generál není jméno a Danuše má i příjmení. Buď uvádějte tituly a hodnosti u všech (generál Pavel, profesorka Nerudová a inženýr Babiš), nebo u nikoho.
- Dbát na to, abyste jednotlivým kandidátům a kandidátkám poskytli spravedlivý a vyvážený prostor. Počet sekund nebo slov ale není všechno; berte v úvahu komunikační styl kandidátů a kandidátek a jejich tendenci utíkat z otázek.
- Promýšlet nejen obsah, ale i formu otázek. Když kladete otázky, dejte si pozor na to, aby nebyly návodné ani zesměšňující, a aby byly struktura a zaměření dotazů pro všechny kandidáty a kandidátky srovnatelné. Není například dobré se u jednoho kandidáta zaměřit pouze na morální integritu a u druhého pouze na odbornost a kompetence.
- Věnovat pozornost výběru expertů a expertek, kteří se ke kandidátům a kandidátkám vyjadřují. Bez ohledu na obor mají i oni svá hodnotová východiska, ze kterých můžou v různé míře vycházet ve svém hodnocení. Měli by proto zastupovat různé hodnotové a ideové perspektivy tak, aby hodnocení kandidátů a kandidátek neprobíhalo pouze optikou jedné sady hodnot, ale vyjadřovalo celou pestrost postojů v rámci demokratické společnosti.
- Vyhýbat se genderovým stereotypům a předsudkům. Když už se potřebujete zeptat, jak kandidáti a kandidátky zvládají péči o domácnost a výchovu dětí nebo kdo jim pečuje o vlasy a šatník, ptejte se všech bez ohledu na pohlaví.
- Zvědomit si vlastní sympatie a antipatie k jednotlivým kandidátům a kandidátkám a pak se od nich snažit oprostit. Rychlost, s kterou je přerušíte, míra kritičnosti a útočnosti, použití ironie a sarkasmu, ale i neverbální komunikace vysílají publiku jasný signál o vašich preferencích - a publikum to cítí.
- Nepřispívat zbytečně k polarizaci společnosti. Kritická funkce médií je důležitá, ale pokud v publiku zůstane pocit, že všichni kandidáti a kandidátky jsou neschopní a/nebo amorální, může to posílit nezájem o politiku a politické dění. Věnujte se také kladným vlastnostem a charakteristikám kandidátů a kandidátek. Jsou stejně důležité jako ty záporné.
- Zjistit si, co skutečně může prezident. Prezident není pouhým kladečem věnců, ale není ani dominantní postavou moci výkonné. Zjistěte si, jaké má kompetence (absolutní i kontrasignované pravomoci prezidenta popsané v Ústavě ČR i v běžných zákonech), a ptejte se na ně. Například, jedna z nejdůležitějších pravomocí se týká obsazení Ústavního soudu, protože jde o zásadní právně-politickou instituci v zemi mající pravomoc rušit zákony přijaté parlamentem a bdící nad dodržováním pravidel demokratického právního státu. Nový prezident/prezidentka bude v průběhu svého funkčního období jmenovat 14 z 15 soudců Ústavního soudu (včetně předsedy) - ptejte se, jak o výběru smýšlí a jaká kritéria a jaké charakteristiky považuje za klíčové.
- Myslet na zásady korektní práce s průzkumy veřejného mínění. Ověřte si, kdo průzkum objednal a zaplatil, a také serióznost agentury. Nepracujte s průzkumy jako s předpovědí volebních výsledků. Dodržujte také pravidla publikování výzkumů veřejného mínění. Myslete na statistickou chybu, vysvětlujte ji publiku a nepřeceňujte malé změny a rozdíly.
Marína Urbániková (Katedra mediálních studií a žurnalistiky FSS MU a Ústav pro otázky soudnictví PrF MU), Josef Šlerka (Studia nových médií FF UK)
Poznámka: Přehled analýz z let 2013 a 2018 zpracovaných pro Radu pro rozhlasové a televizní vysílání a pro Radu Českého rozhlasu: Analýza vysílání ČRo (2018), Analýza vysílání Rádia Impuls (2018), Analýza vysílání FREKVENCE 1 (2018), Analýza vysílání ČT (2018), Analýza vysílání Televize Barrandov (2018), Analýza vysílání FTV Prima (2018), Analýza vysílání TV Nova (2018), Analýza vysílání ČT, TV Nova, Prima, ČRo, Frekvence 1 a Rádia Impuls (2013), Analýza vysílání ČRo (2018) a zejména pak Analýza vysílání ČRo (2013).
