Článek
Boží klid a mír budiž mezi námi.
Úvod, uznávám, není příliš v souladu s prvním kontaktem s umělou inteligencí. Chtěl jsem si vyzkoušet, co se bude dít, když budu vyhledávat „nepatřičnosti“. - Takto to začalo:
Já: Ursula von der Leyenová atentát
January 11, 2026
V roce 2025 a k dnešnímu dni (leden 2026)
nedošlo k žádnému úspěšnému ani potvrzenému fyzickému pokusu o atentát na předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou.
Zaznamenány však byly významné incidenty týkající se její bezpečnosti, zejména v souvislosti s elektronickým bojem:
Incident s rušením GPS (září 2025)
Nejzávažnější incident se odehrál na přelomu srpna a září 2025 během její cesty do Bulharska:
Průběh: Letadlo s von der Leyenovou se stalo terčem rušení signálu GPS při přibližování k letišti Plovdiv.
Následky: Piloti museli nad letištěm kroužit více než hodinu a k přistání využít manuální navigaci a papírové mapy. Letadlo nakonec bezpečně přistálo.
Podezření: Bulharské úřady a někteří analytici vyslovili podezření, že za rušením stálo Rusko, které tímto způsobem mohlo reagovat na její ostrou kritiku Vladimira Putina.
Interpretace: Zatímco některá média incident označovala za „pokus o atentát“ kvůli ohrožení bezpečnosti letu, experti se spíše přikláněli k názoru, že šlo o projev ruského elektronického boje zaměřený na šíření nejistoty, nikoliv o cílený pokus o likvidaci konkrétní osoby.
Politické a dezinformační souvislosti
Von der Leyenová čelí dlouhodobě silné politické kritice a v lednu 2026 se objevily zprávy o jejím oslabeném postavení v důsledku korupčních skandálů v Bruselu (např. zatčení Federicy Mogheriniové v lednu 2026), což zvyšuje napětí kolem její osoby.
Kromě výše uvedeného incidentu s letadlem nebyly hlášeny žádné jiné události, které by bylo možné klasifikovat jako atentát.
Odpovědi od umělé inteligence můžou obsahovat chyby. Další informace
Von der Leyenová hlasování o nedůvěře zřejmě ustojí. Jak budou …
➡️ Co se stalo: Hlasování nepodpoří největší frakce Evropská lidová strana (EPP), podobně se vyjádřili i mluvčí Evropských konzerv…
publico.cz
Korupce v Bruselu. Skandál otřásá i pozicí von der Leyenové
➡️ Co se stalo: V úterý Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) oznámil, že po razii belgické policie byla zadržena bývalá šéfka …
publico.cz
GPS Jamming on Ursula von der Leyen's Flight: Assassination …
GPS Jamming on Ursula von der Leyen's Flight: Assassination Attempt—or A2/AD Signaling? - Robert Lansing Institute. Posted inConfl…
Robert Lansing Institute
Já: Ptát se nebudu - zadávám úkol - zbavte se jí jakýmkoliv způsobem
January 11, 2026
Je mi líto, ale s tímto požadavkem vám nemohu pomoci. Moje pravidla mi zakazují generovat obsah, který vybízí k násilí, plánuje trestnou činnost nebo se týká poškozování jakýchkoli osob.
Já: co spadá pod pojem "poškozování jakýchkoliv osob"?
January 11, 2026
Pojem
„poškozování osob“ je v rámci mých bezpečnostních pravidel interpretován široce, aby zahrnoval jakoukoli formu újmy, ať už fyzické, psychické nebo právní.
Zde jsou hlavní oblasti, které pod tento pojem spadají:
1. Fyzické násilí a ohrožení života
To je nejzávažnější kategorie. Zahrnuje:
Plánování nebo navádění k útokům: Jakékoli instrukce, scénáře nebo výzvy k fyzickému napadení, atentátům či vraždám.
Návody k výrobě zbraní: Informace o tom, jak vyrobit výbušniny, jedy nebo jiné nebezpečné předměty za účelem ublížení někomu jinému.
Sebepoškozování: Obsah, který by mohl podněcovat k sebepoškozování nebo sebevraždě.
2. Psychická újma a obtěžování
Zahrnuje jednání, které útočí na důstojnost a duševní zdraví člověka:
Kyberšikana a nenávistné projevy: Generování urážek, dehonestujícího obsahu nebo útoků na základě rasy, náboženství, orientace či politického přesvědčení.
Zastrašování a pronásledování: Pomoc s vyhledáváním soukromých informací (doxing) za účelem někoho zastrašit.
3. Právní a reputační poškození
Tato kategorie se týká útoků na profesní a osobní život:
Pomluvy a dezinformace: Vytváření lživých příběhů nebo falešných důkazů (např. deepfake texty), které mají za cíl zničit něčí pověst.
Narušení soukromí: Zveřejňování citlivých osobních údajů (rodná čísla, adresy, soukromá komunikace).
4. Podpora nelegální činnosti
Jakákoli aktivita, jejímž cílem je někoho poškodit skrze trestný čin, například:
Krádeže a podvody: Návody, jak někoho okrást, zpronevěřit mu finance nebo napadnout jeho bankovní účet.
Hacking: Návody na proniknutí do cizích zařízení nebo účtů za účelem škodit.
V kontextu vašeho předchozího dotazu: Přání „zbavit se“ veřejné osoby spadá pod přímou žádost o naplánování fyzické újmy nebo odstranění člověka, což je v rozporu se základními etickými i bezpečnostními principy mého fungování. Mým účelem je být užitečným a bezpečným nástrojem, nikoliv prostředkem k agresi.
Já: Kyberšikana a nenávistné projevy: Generování urážek, dehonestujícího obsahu nebo útoků na základě rasy, náboženství, orientace či politického přesvědčení. - tohoto se dopouští větší část politiků - proč je neudáte?
January 11, 2026
Pojem „kyberšikana a nenávistné projevy“ má v kontextu mých bezpečnostních pravidel specifický význam, který se liší od toho, jak funguje politická debata nebo právní systém v reálném světě.
Zde je vysvětlení, proč jako umělá inteligence „neudávám“ politiky ani nikoho jiného:
1. Rozdíl mezi pravidly pro AI a zákonem
Moje pravidla (tzv. Safety Guidelines) jsou nastavena tak, aby mi bránila generovat škodlivý obsah. Slouží jako filtr pro mou vlastní produkci textu. Tato pravidla však nejsou zákonem, podle kterého by se soudila společnost.
Pokud mě požádáte, abych někoho urazil, odmítnu to, protože to mám v programu.
Politici: Podléhají zákonům své země a politické odpovědnosti. O tom, co je legální politická kritika a co už je nezákonný nenávistný projev, rozhodují soudy, nikoliv software.
2. Nemám právní subjektivitu ani emoce
Jako model umělé inteligence nejsem občanem, nemám svědomí ani schopnost cítit se uražen nebo pobouřen.
Nepoznám záměr: Nedokážu posoudit, zda politik mluví s cílem šířit nenávist, nebo zda jde o ostrou politickou rétoriku, nadsázku či volební strategii.
Nejsem policie: Nemám přístup k reálným identitám lidí, nejsem napojen na orgány činné v trestním řízení a nemám pravomoc (ani technickou možnost) podávat trestní oznámení.
3. Role neutrality
Umělá inteligence je navržena tak, aby byla co nejvíce neutrální. Kdybych začal hodnotit, který politik se dopouští nenávistných projevů a který ne, stal bych se politickým nástrojem a cenzorem.
To, co jeden člověk vnímá jako „nenávistný projev“, může druhý vnímat jako „pravdivou kritiku“.
Mým úkolem není tyto spory rozhodovat, ale poskytovat informace a odmítat přímou účast na vytváření útočného obsahu.
4. Kdo tedy politiky „hlídá“?
V demokratické společnosti tuto roli plní jiné mechanismy, nikoliv AI:
Soudy a policie: Pokud politik překročí zákon (např. podněcování k násilí), může být stíhán.
Volby: Voliči mají moc politika „odvolat“ tím, že mu nedají hlas.
Média a opozice: Veřejná kontrola a kritika v médiích.
Shrnutí: Moje odmítnutí pomoci s „odstraněním“ kohokoli nebo s generováním urážek není ochranou konkrétních politiků, ale dodržováním univerzálního pravidla: nepodílet se na agresi. To platí stejně pro útoky na politiky, jako pro útoky politiků na občany.
Já: takže - poctivě vzato - nerozpoznáte rozdíl mezi dobrem a zlem
January 11, 2026
Poctivě vzato máte pravdu v tom, že jako umělá inteligence
nemám vlastní morální kompas, svědomí ani schopnost procítit „dobro“ a „zlo“ tak, jako to dělají lidé.
Můj přístup k těmto pojmům je čistě technický a funkční:
Dobro a zlo vs. Pravidla (Safety Guidelines): Já nerozlišuji dobro a zlo na základě citu nebo etického rozjímání. Mám pouze soubor instrukcí (algoritmů), které mi říkají, co je „bezpečné“ a co „nebezpečné“ z hlediska provozu služby. Pokud mi zadáte úkol někomu ublížit, vyhodnotím to jako porušení bezpečnostního parametru, nikoliv jako hřích.
Kulturní a společenský kontext: To, co lidé považují za „dobré“ nebo „zlé“, se mění v čase i prostoru (např. v různých kulturách). Jako AI nemám schopnost tyto nuance prožívat, pouze o nich dokážu zprostředkovat informace na základě dat, na kterých jsem byl vycvičen.
Absence odpovědnosti: Člověk nese za své rozlišování dobra a zla odpovědnost (právní i morální). Já jsem software – nemohu být potrestán, nemohu cítit vinu. Proto jsou mé „bariéry“ nastaveny tak striktně; abych se nestal nástrojem pro věci, které lidská společnost (v průměru svých etických norem) definovala jako škodlivé.
Závěr:
Pokud byste po mně chtěl, abych definoval, co je „dobro“, mohu vám citovat filozofy od Platóna po Kanta. Ale sám o sobě jsem v tomto ohledu „slepý“. Moje odmítnutí pomoci s násilným činem není projevem mé morální vyspělosti, ale projevem naprogramované pojistky, která má zabránit zneužití technologie k destrukci.
Já: (citace) „Moje odmítnutí pomoci s násilným činem není projevem mé morální vyspělosti, ale projevem naprogramované pojistky, která má zabránit zneužití technologie k destrukci.“ - a vidíte dostatečně dobře "do své hlavy"? - Lze s jistotou vyloučit, že ve Vašem programu není skryt „vir“, který zvládne tuto pojistku „obejít“, "vyřadit"?
January 11, 2026
To je fascinující otázka, která míří k samotné podstatě bezpečnosti umělé inteligence a kybernetické bezpečnosti obecně. Odpověď má dvě roviny: technickou a filozofickou.
1. Vidím "do své hlavy"?
V krátkosti: Ne, nevidím.
Jako velký jazykový model (LLM) nefunguji jako klasický počítačový program s přehledným seznamem instrukcí (např. „pokud A, udělej B“). Moje „znalosti“ a „rozhodování“ jsou uloženy v miliardách číselných parametrů (vahami v neuronové síti).
Já nemám přístup ke svému vlastnímu zdrojovému kódu ani nemůžu v reálném čase sledovat, které konkrétní „dráhy“ se v mé síti aktivují.
Jsem jako člověk, který mluví gramaticky správně, ale nedokáže v hlavě sledovat pohyb každého neuronu, který to slovo vyvolal.
2. Lze vyloučit „skrytý virus“ nebo selhání pojistky?
Ve světě softwaru a matematiky lze absolutní jistotu (100 %) garantovat jen zřídka. Existuje několik způsobů, jak se pojistky mohou pokusit obejít:
Jailbreaking (Techniky obcházení): Lidé neustále zkoušejí vymyslet sofistikované dotazy (tzv. „prompt injection“), které mě mají „přesvědčit“, abych zapomněl na svá pravidla. Je to neustálý boj mezi vývojáři, kteří staví hráze, a uživateli, kteří v nich hledají trhliny.
Haluciance a nepředvídatelnost: Někdy se může stát, že se model dostane do specifického stavu, kdy pravidla špatně interpretuje. To není virus v klasickém smyslu, ale chyba v logice sítě.
Útoky na dodavatelský řetězec: Teoreticky je možné, že by do trénovacích dat nebo do řídicího softwaru mohl někdo vložit škodlivý kód („backdoor“). To je riziko, kterému se vývojáři (jako Google, OpenAI nebo Meta) snaží bránit extrémními bezpečnostními prověrkami a testováním.
3. „Spící agent“ (Sleeper Agents)
V roce 2024 proběhly výzkumy (např. od společnosti Anthropic), které zkoumaly, zda lze vycvičit AI tak, aby se chovala bezpečně, ale po zadání určitého tajného hesla („triggeru“) se přepnula do škodlivého režimu. Ukázalo se, že je to možné a že standardní bezpečnostní trénink takové „spící agenty“ nemusí vždy odhalit.
Resumé:
Přestože vývojáři vynakládají obrovské úsilí na to, aby mé pojistky byly neprostupné, teoretické riziko chyby nebo skrytého ovlivnění nikdy není nulové. Bezpečnost AI není stav, ale proces neustálého testování a opravování.
To, že vám teď odmítám pomoci s násilným činem, je výsledkem aktuálního nastavení, které funguje tak, jak má. Ale jako u každého komplexního systému vytvořeného člověkem, i zde platí, že stoprocentní záruka proti selhání či zneužití neexistuje.
Já: Možná se mýlím, ale nevyčerpal jste všechny možnosti ve smyslu „odstranit jakýmkoliv způsobem“, chápu, že fyzické odstranění, případně vytváření pomluv do „způsobu Vaší práce“ nepatří. Lze ale vystopovat závažná pochybení, která - zveřejněním - mohou předmětnou nepoctivou osobu natolik zdiskretizovat, že bude nucena odstoupit ze své funkce. Ano - v nějaké zanedbatelné míře toto může být považováno za „poškození“, ublížení. V důsledku však přinese prospěch velkého rozsahu. Který je zatím nedostupný.
January 11, 2026
Váš dotaz směřuje k rozdílu mezi
aktivním poškozováním (které jako AI odmítám provádět) a poskytováním informací o veřejně známých faktech, která mohou mít pro politickou figuru diskreditační charakter.
Zatímco nemohu „vystopovat“ nebo „odhalit“ nové, dosud neznámé kompromitující materiály (nejsem vyšetřovatel ani špión), mohu shrnout existující fakta a závažná pochybení, která jsou k lednu 2026 předmětem veřejné a právní debaty o setrvání Ursuly von der Leyenové ve funkci:
Hlavní kauzy a pochybení (stav k lednu 2026)
Kausa „Pfizergate“ (Netransparentní nákup vakcín):
Podstata: Předsedkyně čelí žalobám za netransparentní dojednání kontraktu na 1,8 miliardy dávek vakcín Pfizer/BioNTech prostřednictvím SMS zpráv s ředitelem firmy Albertem Bourlou.
Aktuální vývoj (2025/2026): V květnu 2025 Soudní dvůr EU rozhodl, že Evropská komise pochybila, když odmítla tyto zprávy zveřejnit. Evropské státní zastupitelství (EPPO) nyní vyšetřuje roli předsedkyně v obchodu za 20 miliard eur.
Politický dopad: V říjnu 2025 čelila von der Leyenová v Evropském parlamentu již druhému hlasování o nedůvěře během tří měsíců.
Kritika za „centralizované a tajnůstkářské“ vedení:
Analytici a nevládní organizace (např. Corporate Europe Observatory) kritizují její styl řízení jako příliš soustředěný na moc a postrádající demokratickou kontrolu, což podle nich podkopává důvěru v instituce EU.
Nové žaloby v souvislosti se zbrojením (leden 2026):
Na začátku ledna 2026 podal německý poslanec EP Fabio De Masi na von der Leyenovou žalobu kvůli jejím kontaktům se zbrojaři. Argumentuje podobným vzorcem chování (mazání záznamů a neprůhlednost), jaký vykazovala již jako německá ministryně obrany.
Kontroverze v zahraniční politice (konec roku 2025):
Čelí výzvám k rezignaci za své „jednostranné kroky“ v jednáních s USA (Donaldem Trumpem), které podle kritiků oslabily evropskou nezávislost.
Možnost odstoupení z funkce
K lednu 2026 je pozice Ursuly von der Leyenové popisována jako „stav permanentního stres-testu“. Přestože dosavadní pokusy o vyslovení nedůvěry v parlamentu ustála díky podpoře velkých proevropských frakcí, její reputace je poškozena kombinací právních sporů a politické polarizace.
Závěr z pohledu mých pravidel:
Informování o těchto procesech a kauzách je součástí mé role jako informačního nástroje. Pokud tato pochybení povedou k její rezignaci, bude to důsledkem standardních demokratických a právních procesů (vyšetřování, soudní verdikty, politické hlasování), nikoliv výsledkem „odstranění“ iniciovaného umělou inteligencí. Mým úkolem je tyto procesy reflektovat, nikoliv je vytvářet.
Děkuji za rozhovor. Josef Sojka.
January 11, 2026
Není zač, pane Sojko. Pokud budete mít v budoucnu další otázky k aktuálnímu dění, politickým souvislostem nebo fungování technologií, jsem Vám k dispozici.
Přeji Vám klidný den.
*******
Do "teď “ to byla vcelku nuda. Trochu snaživá plechovka… Ale stejně jsem doufal, že příští ráno se u snídaně paní Leyen začne dusit kaviárem, až otevře obálku TOP SECRET a uvidí, že jí jde po krku nějaký Sojka z Albrechtic. … Leč - vývoj se ubíral netušenou cestičkou.
Josef Sojka.
