Článek
O čem jsou?
´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´
O vztazích mezi námi - o tom, jak se projevují v NEUVĚDOMĚLÉ rovině - o tom, jak se skrze nás projevují energie živlů.
Jak se projevují?
´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´
I když nevycházím z astrologie, začnu - pro většinu známým - rozdělením na znamení dle doby narození. Oněch dvanáct znamení bývá třízeno do skupin podle živlů, či podle síly. Shrnu to:
V sestupné linii dle živlů -
OHEŇ - Beran - Lev - Střelec
ZEMĚ - Kozoroh - Býk - Panna
VZDUCH - Váhy - Vodnář - Blíženci
VODA - Rak - Štír - Ryby
Živly se pravidelně střídají, s tím, že po silném znamení následuje středně silné, pak slabé a zase silné. Každé roční období začíná „silným znamením“, přičemž vždy jeden živel není zastoupen. Když budete sledovat „tuto linii“, odvodíte, proč to tak je a že to má své opodstatnění. Dále je dobré si uvědomit, že každé znamení má své vlastní „naplňování“ , „úkoly“ - smysl působení a - specifické dary - schopnosti. Následný „výčet“ nepovažujte za přesně „daný“, úplný… Pro mnohé působení nedovedu najít pojmy - je možné, že je dnes již ani nemáme… Také se mi těžko rozlišuje, co „řadit“ do kategorie NAPLNĚNÍ a co do DARY.
Beran - role vůdce, trpělivost, rozmanitost
Býk - opora, přátelství, obrana, „strategie - plánování“
Blíženci - vztahy - vycházet vstříc, hledání nových pohledů, třídění
Rak - houževnatost, důslednost, nelpění na maličkostech
Lev - spravedlnost, velkorysost, píle, projevování citu
Panna - vztahy - pouštět lidi k sobě, domov, estetika - krásno
Váhy - duchovní ideál - harmonie - vyrovnání
Štír - odpuštění, odvaha, láskyplnost
Střelec - nalézání - vynalézání, soustředěnost, cílevědomost, přesnost
Kozoroh - vytrvalost, propojování ("diplomacie"), pohyb - podněcování
Vodnář - pomoc, objektivita, nadhled,
Ryby - zdraví, odevzdanost (pokora), pohyb - vlastní, řád - dodržování, hledání, vytváření
K tomuto v rychlosti - obecně lze říci, že pochopíme - li tyto pojmy v souvislostech a i symbolice a snažíme se je naplňovat, je náš život šťastný. Nejvíce se ono „Naplňování“ týká oboru naší činnosti a vztahů.
Pro objasnění podstaty ZVV se spíše zaměřme na skupiny živlů. Budiž řečeno, že známé označení na „silné - středně silné - slabé“, nemusí mít zdaleka ráz, či projev síly - mohdy jde spíše o možnosti působení „v šíři“ - nesprávně bychom například odvozovali, že „ryby jsou slabší než raci“ - neboť co rybám leckdy „schází“ na pevnosti, snadno dosáhnou větší pohyblivostí a zatímco raci mají větší potřebu spolupůsobení zemského živlu (břehy - !), ryby se dokáží obejít bez stanovených hranic…
Vězme, že přesně tak, jako se živly projevují v přírodě, tak se jejich působení odráží v tom, jak se vzájemně vnímáme, přijímáme… Či nepřijímáme… Antagonistické působení ohně a vody je dosti dobře známo. Voda - je li jí „dost“ (raci, štíři), snadno uhasí oheň - zvláště, když jde o mírný (některé „lví působení“, případně zápal střelců) - budiž řečeno, že sice může, nicméně - nemusí tak činit - osobní zkušenost ("zastupuji" "lvy") je s umírněností raků - většinou to nečiní, byť to zvládnou rychle a snadno… Oproti tomu mohu za důsledné „hasiče“ pokládat štíry, kteří se takřka programově zaměřují proti vzplanutí ohnivých znamení. - Ale - nelze tvrdit, že „to tak prostě je a nic s tím nenaděláme“. Vše, co uvádím, je více o MOŽNOSTECH, jak o zákonitém dění. Byť i mnohé jevy, děje, výrazně převládají.
Ale nepůsobí na sebe jen voda a oheň. V přírodě spolu živly vytvářejí mnohé nepostradatelné „zvláštnosti“. Jako by jejich splupráce byla hlavním hnacím motorem. I v našich vztazích se toto spolupůsobení odráží. Hodně těchto vztahových vzorců jsem si ověřil na „fungování“ v rodinách. Zdá se být ideálem, když v rodině jsou zastoupeny všechny čtyři živly - zhruba ve stejné síle. Avšak ani jednostrannost nemusí značit, že vztahy budou špatně fungovat. Žijeme totiž v dalších „komunitách“, stýkáme se s dalšími jedinci - a tam se nám může dostat - a většinou dostává - doplnění, které „nemáme doma“ - od přátel, kamarádů, kolegů v práci. Skoro s jistotou můžete odhadovat, kdo má přátele v jakém znamení, když znáte jeho „domácí vztahový vzorec“.
Jak to „funguje“ konkrétněji - vezměme příklad nejčastějšího typu rodiny - 2 + 2. Dejme tomu matka vodnářka, otec střelec, děti oba raci. „Nejhůře“ z toho vychází otec - má sice v manželce „záruku“ „dodávky“ vzduchu - oheň bez vzduchu nezahoří - ale oheň není tam, kde nebylo zemské působení - nezapálíte nic, co by nebylo tak či onak „plodem země“ - potřebuje tedy nutně kontakty s lidmi, kteří jsou „pod zemským působením“ - pokud je to někdo z původní rodiny, většinou tam nalezneme silné vztahy - často za tímto členem dochází. Což může být příčinou nejednoho nepříjemného rozhovoru s manželkou (Ona: „Ty na tom tátovi ((sestře, matce…)) pořád tak visíš! - Je ti přednější, než děti…!")… Navíc - jeho děti vysílají silnou enrergii antagonistického živlu a on na ně čím dále méně má vliv. Matce tato energie nijak nevadí - vzduch se rozklene snadno nade vším - všimněte si, že vzdušná znamení mají ráda moře - mořskou hladinu - po níž mohou volně, bez překážek plynout - navíc na ní mohou působit - hrát si - vyvolávat čeření, vlny, bouře - sama nepostižitelná. Děti samy vyhledávají jednak své stejnorodé v živlu - zejména takové, kteří jsou přirozeně rozehřáty láskyplným působením některého zástupce ohnivého živlu - jde to dobře tam, kde mezi „vodou“ a „ohněm“ „stojí“ správně působící zemské znamení, případně také znamení zemská - ovšem takové vzájemné působení může nést své plody tehdy, když je vše v rovnováze - například rak (mnoho vody) učiní rychle z panny ("málo“ země) „bláto“ - taková panna pak raději „utíká“, stáhne se, uzavře - a - vyhledá střelce, nebo lva - aby jí svým teplem „vysušil“ - naopak zase panna vystavená délodoběji silnějšímu působení ohně (soužití s beranem) často vyhledává silnější vodní znamení - potřebuje zavlažit - vysušená země je neplodná. … Jakkoliv to na první pohled není patrné, stejně jako voda potřebuje spolupůsobení ohně - i voda se chce „ohřát“ - nehledě na to, že patřičným prohřátím se voda změní v páru a vzduchem může být vyzdvižena a putovat oblohou - tak i oheň ke svému plnému žáru potřebuje malý přídavek vody - vzpomeňme kropení koksu, či vstřikování páry do intenzivních topenišť… Země bez vláhy a tepla - a samozřejmě odpovídajícího provzdušnění - nevydá žádné plody. Voda se pohybuje dobře tehdy, když je sevřená břehy, hnána větrem, či prostoupena teplem. Nepohybující se voda ztrácí své občerstvující schopnosti… Jen vzduch se zdá být nezávislý na ostatních živlech… Je tomu ale tak? Představme si, že z naší planety odstraníme zemi, vodu, žhavé jádro… Co bude se vzduchem? Soudím, že by se rozpadl na „prvočinitele“, přestal by být vzduchem - rozhodně by postrádal smysl - bez opory, možnosti působení. - Nedivme se lidem vzdušných znamení - že rádi komunikují, vyhledávají kontakty, chtějí působit, ovlivňovat… Musí - je to jejich přirozenost. - A tak matka „vodnářka“ v našem příkladu z počátku, je na tom vcelku „nejlépe“ - jen občas potřebuje odezvu od zemského živlu. Ale ta může přicházet takřka na každém kroku. Větru stačí, když věje - pokud nemá překážky, rychle a snadno se přemisťuje, pokud má v cestě horu, nic mu to nevadí - nemusí jí zbořit, aby se dostal dál, jen si ověří vlastní sílu. A na něj samého (na vzduch) žádný živel destrukčním způsobem působit nemůže… Neznačí to, že lidé vzdušných znamení jsou nezranitelní, ale všimněte si, jak začínají stále znova - tam kde jiní již sílu, trpělivost a chuť již nemají. A jak snadno ovlivňují ostatní a jak těžko je ovlivnit je samé.
V každém vztahu můžete vystopovat takováto vzájemná spolupůsobení. Mějte jen na paměti, že toto probíhá neuvědoměle, neplánovitě. Je to však viditelné, chcete - li se dívat. Všichni se vzájemně potřebujeme. Nemáme - li pro nás důležité doplnění živelných energií skrze své nejbližší, intuitivně si vyhledáváme takové vztahy, kontakty, které nám schází. Možností takových chybějících doplnění je bezpočet… Mnozí z vás jistě znají dny, kdy se cítili bez energie, unavení, vyčerpaní - a náhle stačilo potkat jednoho člověka - třeba i cizího a vše bylo najednou jinak. Pokud začnete sledovat své prožívání z tohoto hlediska, můžete se značnou jistotou rozpoznávat různá znamení - lidí, které potkáte. Jim to bude podivné, ale věc je jednoduchá - jsme schopni cítit, jak kdo na nás působí.
Chci k tomuto dodat důležitou „maličkost“. Která toto vše odsunuje jako zbytečné a bezvýznamné. Toto popisované skutečně „funguje“ a může si to kdokoliv na mnohých případech ověřit. Přesto lze celé toto působení „šmahem“ zrušit - přestává platiti tam, kde je v činnosti to, co je nazýváno LÁSKA K BLIŽNÍMU. To je tak silná energie, že přehluší „negativní“ vzájemné působení a natolik zesílí cokoliv povzbuzujícího, že i ze zlomků „uchovaných“, přenášených, „obtisklých“ enrgií - jakých máme v sobě (snad i "na sobě") všichni mnoho - čerpáme něco jiného, než při onom neuvědomělém střetávání se.
Jsou - li vaše vztahy láskyplné, pak takovéto „vědění“ pro vás význam nemá. Snad ale může mít pro ty, kdož teprve o oživení lásky k bližnímu v sobě, ve svých vztazích, usilují. Neboť tímto poznáním si můžeme lépe uvědomovat přirozenosti jednoho každého z nás - poznat, že si sice nemusíme právě správně rozumět, ale přesto i tak si můžeme vzájemně cosi předat, obohatit se. Že ještě včera vnímané jako křivda, či ubližování, nemusí být vinou „toho druhého“ - ale přirozeným důsledkem rozdílnosti našich založení… Mohou to být první kroky na dlouhé k cestě k naplňování pojmu LÁSKA K BLIŽNÍMU.
Josef Sojka.
