Hlavní obsah
Knihy a literatura

Recenze knihy „Proč věříme dezinformacím?“

Foto: Josef Zboril/DALL-E

Proč věříme dezinformacím?

Kniha „Proč věříme dezinformacím“ (2024), kterou napsali Tomáš Kolomazník a Zdeněk Rod, se snaží přinést unikátní a detailní pohled na fenomén dezinformací v moderním světě.

Článek

Spoluautoři, kteří také vedou firmu Center for Security Consulting, nabízejí analýzu, která balancuje na pomezí akademické hloubky, praktických příkladů a inspirativních vizí. Jejich publikace si klade ambiciózní cíl – nejen odhalit, jak dezinformace fungují, ale také ukázat cesty, jak se jim bránit. Autoři začínají tím, že mapují současné prostředí, kde dezinformace působí. Zmínka o blokaci kontroverzních webů „Českou republikou“ (str. 64) ilustruje jejich neznalost soudních rozhodnutí i ne-orientaci v problematice represivních metod státu v krizových situacích a kdy tato opatření vyvolávají otázky o balanci mezi svobodou projevu a ochranou národní bezpečnosti.

Jedním z klíčových témat knihy je význam strategické komunikace. Náčelník Generálního štábu Armády České republiky Karel Řehka například zdůrazňuje, že propagandu je nutné vnímat jako efektivní nástroj, pokud se zbavíme jejího negativního nádechu (str. 110). Autoři se také věnují britské doktríně strategické komunikace, která je zaměřena na „prosazování národních zájmů pomocí ovlivňování postojů a chování lidí“ (str. 135). Vojenské operace v Iráku či Afghánistánu podle nich ukázaly, že bez správného narativu a podpory veřejnosti může být vojenský zásah odsouzen k neúspěchu. Autoři se nebojí zdůraznit roli psychologie a komunikačních nástrojů NATO, které zahrnují jak psychologické operace (str. 162), tak tvorbu konzistentních narativů pomocí speciálních nástrojů pro tvorbu narativů, které mají zefektivňovat strategickou komunikaci (str. 164).

Kniha ukazuje, že dezinformace nejsou novým fenoménem. Na příkladech z období vstupu České republiky do EU (str. 216) uvádějí, jak byly podle nich šířeny narativy o ztrátě suverenity a kulturní identitě. Podobné manipulace, jako například případ Cambridge Analytica (str. 104), podle nich ukazují, že cílem dezinformací je polarizace společnosti a ovlivnění jejího rozhodování. Autoři zmiňují nástroje boje proti dezinformacím, jako je Akční plán pro čelení dezinformacím nebo iniciativy jako Čeští elfové či Semantic Vision (str. 220). Nabízí dokonce i návrh na vytvoření startupů, které by identifikovaly dezinformace a byly placeny z poplatků za jejich šíření (str. 198).

Závěrem přesto autoři apelují na vyváženost boje proti dezinformacím. „Neměli bychom se pokoušet dezinformace zcela vymýtit, protože jinak bychom museli nastavit regulované informační prostředí, které nemá se svobodou slova moc společného,“ uvádějí na straně 230. Tento postoj ale více než citlivost k hledání kompromisů mezi regulací a zachováním svobod zní jako vyviňování pro nějaké budoucí hodnocení úspěšnosti anti-dezinformačních dotovaných projektů.

Kniha „Proč věříme dezinformacím?“ (Tomáš Kolomazník, Zdeněk Rod) není vyčerpávající ani nadprůměrně promyšlený průvodce problematikou a bojí se pouštět do obtížnějších otázek. Přesto jde díky vybraným čtyřem citacím (viz níže) o dílo, které by nemělo uniknout pozornosti každému, kdo se zajímá o budoucnost informací ve veřejném prostoru a o hrozbu typu „Obchodníci s anti-dezinfem“ jsou stejně nemorální jako „obchodníci s chudobou“.

Hodnocení: 2/5

Zdroje:

Strana 64: „…Česká republika dokonce přistoupila k represivní metodě a v souvislosti s válkou na Ukrajině některé kontroverzní weby zablokovala…“

Strana 135: „…Doktrína přímo říká, že vojenské kroky musí být aktivně, věrohodně a přesvědčivě komunikovány jak se zahraniční, tak s domácí veřejností…“

Strana 198: „…tyto startupy by byly placeny určitým procentem z „poplatků“ za tvorbu a šíření dezinformace…“

Strana 220: „…Jak a kdo bojuje proti dezinformacím… BIS… Centrum proti hybridním hrozbám ministerstva vnitra… Velitelství kybernetických sil a informačních operací… Vojenské zpravodajství… Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost… koncem roku 2022 představil zmocněnec vlády Michal Klíma Akční plán pro čelení dezinformacím… NELEŽ… Evropské hodnoty… AMO… PSSI… Čeští elfové (Bohumil Kartous)… Manipulatori.cz … Kanárci v síti (Alexandra Alvarová, Josef Holý)… Semantic Vision (František Vrábel)… projekty Marie Koldinské a Otakara Foltýna… Přepište dějiny (Michal Stehlík, Martin Groman)… mediální výchova Člověka v tísni… e-bezpečí Kamila Kopeckého… CEDMO…“

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz