Článek
Dnes jsem byl na odběru krve. Nemám ve zvyku posloucgat cizí rozhovory, ale nezacpal jsem si uši, když se u vedlejšího odběrového místa bavila sestra s pacientem.
„Jen se bojím, aby na nás sem taky něco neshodili…“
„No právě. Měli by tam přestat dodávat všechny ty věci a byl by za chvíli klid…“
Jejich rozhovor pokračoval podobně „moudře“, ale mě zaráží právě ta uvedená část.
Copak si lidi neuvědomují, že vývoj na Ukrajině a jednání Putina je zcela jasná paralela s chováním a počínáním Hitlera ve 40. letech 20. století?
Jak to začalo?
„Sudety jsou německé, Češi tam utlačují německé obyvatele! Dejte nám je, ať se o ně můžeme postarat a bude v Evropě klid!“
A byl klid? K Sudetům si „přibral“ protektorát Čechy a Morava, pak přišlo napadení Polska a už to jelo.
Nikdo dnes nechce slyšet, že Hitler předběhl Stalina o pár týdnů. Rusové se už chystali na Polsko (kterému zabrali po dohodě s Hitlerem velký kus území), následovalo by Rumunsko (a jeho nafta) atd. To jen na okraj, že ruský medvěd měl vždycky zálusk na cizí území.
A jsme u meritu věci.
Podle Putina Rusové na Ukrajině taky trpěli, taky jim šel na pomoc…
Kdyby se dnes daleko mocnější Ukrajina, než bylo Československo v r. 1938 Rusku nepostavila, kdybychom je „v tom nechali“, jak by to asi pokračovalo?
Putin by posílen o ukrajinské zdroje vtrhl na Pobaltí, kdyby ho svět nechal i tam, pak by šel do Polska, Moldávie.
Proč lidi nevidí tuto historickou paralelu?
Proč se o ní nemluví, nepíše?
Ano, zkušenost je nepřenosná, ale historie se opakuje.
A z té bychom se poučit měli…