Hlavní obsah
Zdraví

Život nebo smrt. Kilogramy, které rozhodují o našem osudu

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Pixabay

Portét dívky vytvořený AI

Až tlustí budou hubení, hubení budou studení. Tímto pořekadlem se můžeme utěšovat my, kteří máme nějaký ten kilogram navíc.

Článek

Realita je bohužel taková, že spousta těch, kteří by podle výše uvedeného měli zhubnout, tuto fázi přeskočí rovnou do kategorie „studení.“

Potvrzuje to v jednom rozhovoru šéf obezitologického centra XXL ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, docent Martin Matoulek: „Všimněte si, že třeba mezi čtyřicetiletými je procento lidí s nadváhou podstatně vyšší než mezi sedmdesátiletými. Důvod není ten, že by zhubli. Bohužel zemřeli.“

Padesátkou to snad neskončí

Můj otec odešel ve svých padesáti letech. Kromě nadváhy měl více než pozitivní vztah k českému národnímu nápoji a rovněž cigarety byly jeho věrným společníkem. Mrtvice pak tečkou za jeho životem.

I já jsem se přehoupl přes toto kulaté jubileum. Nekouřil jsem, s alkoholem nekamarádil, ale to jídlo. Hlavní kámen úrazu.

Nejsem žádný fanoušek novoročních předsevzetí, ale když jsem před necelými dvěma lety stoupl na váhu, přišlo rozhodnutí „Ta kila musí dolů!“

Chci si ještě užívat života. Další motivací byla svatba mojí dcery. Nechtěl jsem jí při doprovodu k oltáři dělat větší ostudu, než bylo nezbytně nutné. Moje přítelkyně mi poradila s tím, jak by mělo vypadat moje stravování. Ano, kdybych trochu sportoval, byly by ty výsledky ještě lepší. Jsem sice členem jakési facebookové skupiny, která se tváří, že není nic lepšího, než každý den uběhnout minimálně pět kilometrů, ale nejpřirozenějším lidským pohybem je chůze. A to u mne platí.

Jestli to bude číst nějaký odborný výživový poradce, tak možná protočí oči v sloup. I jedna moje známá, která si psala můj jídelníček, lehce znejistěla, když jsem zmínil obsah večeře.

„Chceš říct, že si dáváš v tuto hodinu ovoce? Vždyť je sladký…“ Nevěřícně kroutila hlavou Monika. Ale krátce před tím se svěřila, že za dobu kovidovou nabrala sedmnáct kilogramů. Teoreticky tedy má naprosto dokonale vychytané, co se jíst má a nemá… Jen ta praxe u ní trochu pokulhává.

Foto: Joža Kolář

Autor článku těžší o dvacet kilogramů

Kila jsou dolů i bez hladu

20 kilo mouky. Zkuste si představit to množství. Zásoba jak za lockdownu. Zvlášť, když to má člověk pořád nosit u sebe. Za pět měsíců jsem právě takovou zátěž sundal.

„Není v žádném případě dobré nutit se do nějakých drastických diet. Nebo si úplně zcela odepřít nějakou naši oblíbenou dobrotu. A už vůbec bychom se neměli trápit hlady.“ říká obezitolog Martin Matoulek. Slova pana docenta potvrzuji a podtrhuji. I já si občas dopřeji ne úplně ideální a tedy nezdravou stravu. Ale jídlo přece má také nejen zasytit, ale i potěšit naše chuťové buňky. Nemám pravdu?

A jak tedy vypadá můj jídelníček? Snídaně je bohatá a těším se na ni. Bohužel vyžaduje delší čas na přípravu, takže je potřeba o pár minut dříve vstávat. Ale co by člověk neudělal pro kus žvance. Příprava prvního ranního jídla začíná už večer, kdy kávovou lžičku chia semínek zaliji trochou vody, aby nabobtnaly. Ráno pak na pánev vysypu ovesné vločky o objemu většího hrnku na kávu, přidám chia semínka, trochu vody, mléko a rozinky. A za pár minut je z této směsi horká ovesná kaše. Na talíři ji ozdobím třemi kousky hořké čokolády. Pěkně rozteklá je v kombinaci s nakrájeným ovocem naprosto božská. Posypu mletým lněným semínkem a skořicí.

Foto: Joža Kolář

Autor článku o pár kilo hubenější…

Svačinu obstará nějaké ovoce – banány, jablka, hroznové víno. Potom dvě vajíčka uvařená natvrdo. K obědu si dám buď kousek vařeného masa, nejčastěji drůbežího (někdy rovněž mořské plody) s dušenou zeleninou. V mnoha obchodech prodávají takové praktické balení i s kouskem másla.

Během toho, co si pochutnávám na masíčku, tak do vývaru přidám trochu těstovin. Polévka ukončí moje obědové hodování.

Někdy místo masa podusím společně se zeleninou žampiony nebo hlívu ústřičnou. To se pak nekoná polévka.

A k večeři ovoce s bílým jogurtem. Jablka, banán, borůvky nebo jahody. To jsou moje nejoblíbenější kombinace.

Když mne přepadne mlsná, tak si zobnu pár rozinek.

Foto: Joža Kolář

Ovesná kaše s čokoládou a ovocem

A to je celé. Sečteno a podtrženo – dvacet kilo dole. A také můj krevní tlak není potřeba snižovat léky. S klesajícími kilogramy se umoudřil i on.

Tak snad nám to hodně dlouho vydrží. Minimálně až do smrti.

Zajímavá fakta:

Šest z deseti Čechů má vyšší než normální váhu, každý pátý je obézní. Muži jsou v „hitparádě tlouštíků“ třetí v Evropě. Ženy jedenácté. Nejtlustším národem v Evropě jsou Chorvaté.

Chia semínka obsahují mnoho vitamínů, minerálů a antioxidantů, snižují krevní tlak, obsahují pětkrát více vápníku než mléko. Jsou bez chuti a bez zápachu:-)

Zdroje:

Časopis Téma 02/2022

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz