Článek
Minulý týden mi kolega přeposlal anglický email od klienta. „Přelož to nějak,“ napsal. Hodil jsem to do překladače, výsledek jsem zkopíroval a poslal zpátky. Kolega odpověděl: „Jo, díky. Ale nezní to trochu… divně?“
Měl pravdu. Technicky to bylo správně. Ale čte se to jako z montážního návodu.
Problém je v tom, že překladače dělají překlad vět. Jednu po druhé. Nevědí, jestli píšete formální dopis nebo zprávu na Slack. Nevědí, jestli má text znít přátelsky nebo odborně. Prostě přeloží, co vidí, a hotovo.
Jenže překlad celého textu je něco jiného. Není to jen o slovíčkách – je to o rytmu, o tónu, o tom jak věty na sebe navazují. A to klasický překladač neřeší.
Redaktoři, kteří pracují s překlady profesionálně, mají jedno nepsané pravidlo: přeložený text se nepravuje, přepisuje. Protože mozek čtenáře pozná „překladový styl“ okamžitě, i když přesně neví proč. Něco prostě nesedí.
Poslední dobou místo toho používám AI nástroje, které text po překladu rovnou upraví – zkrátí ho, změní tón, vyhodí zbytečná slova. Jeden krok místo tří. A výsledek nevypadá jako by ho přeložila mašina.
Pokud taky posíláte překlady, za které se trochu stydíte, zkuste to gostylo.app
