Článek
Toto je můj příběh o tom, jak snadno člověk naletí – a nemusí při tom mít 50 ani 60 let. Dřív jsem si totiž říkal, že lidé, kteří naletí, musí být úplně tupí a že si určitě nezavážou ani boty.
Byl to den jako každý jiný. Zrovna jsem vyspával po odpolední směně, když mi najednou začal někdo bouchat na dveře. Jelikož jsme s přítelkyní oba spali, nejdřív jsme se na sebe podívali, jestli se nám to jen nezdálo v paneláku jsou přece různé zvuky dost časté. A v tom znova.
Zvedám se, jen v trenkách si to mířím ke dveřím a za nimi mě čeká vcelku slušně vypadající chlapík. Mohlo mu být maximálně 30 let.
Koukám na něj skrz mezeru ve dveřích a on na mě vybalí, že je zástupce mé společnosti, od které odebírám elektřinu a plyn, a že provádějí interní změny. Potřebují ode mě podepsat přestup na jiný tarif, který pro mě bude levnější. Kdo by na to neslyšel?
Jdu se tedy obléct a pouštím pána do bytu (stále jsem dezorientovaný z toho, že jsem právě vstal). Pán mě znovu ujistí, že je to pouze interní záležitost a že si takhle klienty mezi sebou předávají. (V tu chvíli mě vůbec nenapadlo nad tím nějak přemýšlet.)
Všechno jsem s ním podepsal , on s úsměvem odkráčel a já na to na dva dny úplně zapomněl.
Až po dvou dnech mě napadlo, proč mi nepřišel žádný potvrzující e-mail. Otevřel jsem aplikaci a uviděl tam: „Smlouva ve výpovědi.“ Okamžitě jsem začal obvolávat a zjišťovat, co se děje. Slečna na telefonu byla vstřícná, ale zároveň zmateně překvapená, že dnes si lidé přijdou až k vám domů a ani se neobtěžují například použít zvonek.
Naštěstí jsem to stihl podchytit včas a nedošlo k žádným problémům, ale vím, že takové situace nejsou výjimečné. Sám si pamatuji, jak jednou moji prarodiče měli tři aktivní smlouvy a pak museli všude ze sebe dělat staré hlupáky, aby nemuseli platit nesmyslné pokuty. Tito podvodníci přitom dokážou člověka zmást tak, že ani neví, že podepsal něco úplně jiného, než o čem spolu hovořili.
Snad se příště, až někdo z vašich blízkých udělá chybu, nebudete jen smát. Dnes se totiž každý snaží akorát udělat z vás blbce.
Na závěr chci poděkovat vám, kteří jste dočetli můj první příspěvek.