Šokující zjištění v Nových Mlýnech: Zpráva o selhání systému a státu .

Zpráva o systémových selháních v kauze 700 neoprávněných staveb v Nových Mlýnech: Analýza závěrů Veřejného ochránce práv

Vítejte v Kocourkově: Když obce a úřady učí, jak nedodržovat zákony.

1. Úvod: Geneze a kontext kauzy nepovolených staveb v Nových Mlýnech

Tento analytický report se podrobně zabývá kauzou rozsáhlé nepovolené výstavby v katastrálním území Nové Mlýny, která se nachází na území obce A (Přítluky) a která se vymyká běžnému standardu svou rozsáhlostí a složitostí. Předmětná lokalita, kde se na pozemcích p. č. 1, 2 a 3 nachází velké množství neoprávněných staveb, je předmětem dlouhodobého sporu a administrativní nečinnosti. Problém s nelegální výstavbou v této oblasti přetrvává po desítky let.

Stěžejním prvkem celého případu je role Veřejného ochránce práv, který na základě podnětu obce , zastoupené advokátem Mgr. Robinem Mlynářem, zahájil komplexní šetření postupu tří klíčových správních orgánů: Městského úřadu Podivín (stavebního úřadu), Krajského úřadu Jihomoravského kraje a Ministerstva pro místní rozvoj. Mandát ombudsmana, definovaný zákonem o veřejném ochránci práv, mu umožňuje prověřovat nečinnost a nesprávný postup správních úřadů.

Šetření probíhalo v několika fázích a odhalilo, že problém není pouze lokální, ale má širší, systémové rozměry. Dne 28. února 2022 vydal ombudsman první zprávu o šetření, kde poukázal na nečinnost stavebního úřadu a neefektivní dohled krajského úřadu. Následně, na základě shromážděných informací a společného jednání s úřady, rozšířil šetření i na Ministerstvo pro místní rozvoj. Z důvodu přetrvávající nečinnosti úřadů vydal dne 23. února 2023 závěrečné stanovisko s návrhem opatření k nápravě. Souběžně probíhalo i samostatné šetření na Městském úřadu Břeclav, týkající se environmentálních aspektů kauzy, které bylo uzavřeno dopisem z 10. června 2024, jenž informoval nadřízený Krajský úřad Jihomoravského kraje o zjištěných pochybeních. Tato chronologie událostí jasně ilustruje, že kauza není jednorázovým selháním, ale rozsáhlým, dlouhodobě neřešeným problémem, který si vyžádal opakované intervence ze strany ombudsmana.

Tabulka 1: Chronologie šetření Veřejného ochránce práv

2. Detailní analýza postupu správních orgánů: Kritika a systémová selhání

Analýza postupů jednotlivých správních orgánů odhaluje nejen konkrétní pochybení, ale především hlubší, vzájemně propojené systémové problémy, které brání efektivnímu řešení kauzy.

2.1 Městský úřad Podivín (stavební úřad): Přetíženost a nečinnost v první linii

Stavební úřad v Podivíně je hlavním aktérem a zároveň obětí celé situace. Vedoucí stavebního úřadu v Podivíně má k dispozici jen dva kolegy, kteří kromě černých staveb musí řešit veškerou agendu Podivína a okolních obcí, což činí ze 750 černých staveb obrovskou zátěž. Ombudsman ve svém šetření konstatoval, že úřad se dopouští nečinnosti, neboť nedodržuje zákonné lhůty pro vydání rozhodnutí a nezahajuje řízení o odstranění všech nepovolených staveb. Zásadním pochybením bylo, že úřad po dobu nejméně od ledna 2021 do dubna 2022 neustanovil opatrovníka pro neznámé vlastníky nepovolených staveb, což je klíčový úkon nezbytný pro pokračování řízení.

Stavební úřad si osvojil strategii, v níž nejprve pečlivě zjišťuje a eviduje všechny stavby na jedné konkrétní parcele, a teprve poté zahájí řízení. I když ombudsman tuto pečlivost oceňuje jako snahu zjistit skutkový stav, v kontextu tak masivního problému ji označuje za neproduktivní a vedoucí k nečinnosti. Tato metodická opatrnost se paradoxně stala příčinou administrativní paralýzy. Úřad, který je zjevně poddimenzovaný, není schopen aplikovat byrokratický standard, určený pro jednotlivé případy, na rozsáhlý problém. Místo efektivního a rychlého postupu se tak jeho snaha mění v nekonečný a neúspěšný proces, který nepřináší žádný významnější posun ve věci. Z hodnocení ombudsmana jasně vyplývá, že úřad není líný, ale je paralyzován systémovými omezeními. Je nucen volit mezi důkladností, která ho v důsledku vede k nečinnosti, a rychlostí, která by mohla ohrozit řádný průběh řízení.

2.2 Městský úřad Břeclav (odbor stavební a životního prostředí): Od environmentálního problému k nesplněným slibům

Kauza Nové Mlýny není jen o stavebním právu, ale má závažné environmentální rozměry. Městský úřad Břeclav, který má na starosti ochranu zemědělského půdního fondu a vodního hospodářství, opakovaně selhal v řešení protiprávního stavu v dané lokalitě. Ačkoli ombudsman na úřad apeloval, aby začal konat, a úřad sám slíbil zahájení kontrolních prohlídek v letech 2022 a 2023, nic se nestalo. V roce 2024 úřad slíbil totéž, ale opět bez předložení konkrétního harmonogramu.

Při projednávání problematiky úřad namítal, že nemůže postihovat vlastníka půdy, pokud ji k nezemědělským účelům užívá třetí osoba, a odvolával se na rozsudek Nejvyššího správního soudu. Ombudsman ovšem jeho argumentaci vyvrátil s odvoláním na vyjádření Ministerstva životního prostředí, které s jeho závěry souhlasilo. Ministr potvrdil, že pokud úřad nemá důkazy o tom, že vlastník přenechal pozemek třetím osobám, je na místě zahájit přestupkové řízení s vlastníkem, přičemž pouhé tvrzení vlastníka, že věc neužívá, není dostačující. Tímto právním výkladem se ukázalo, že úřad zneužil právní argument jako záminku pro svou nečinnost. Toto chování naznačuje nedostatek administrativní vůle a ochotu skrývat se za úzkou právní interpretaci místo toho, aby aktivně hledal řešení.

2.3 Krajský úřad Jihomoravského kraje: Nadřízený orgán a odmítání delegace pravomocí

Krajský úřad Jihomoravského kraje, jakožto nadřízený orgán, je kritizován za neefektivní dohled a neochotu využít svých zákonných pravomocí. I přesto, že opakovaně prověřoval nečinnost stavebního úřadu a uplatnil opatření, tato opatření nevedla k odstranění nečinnosti, což dokládá ombudsmanovo hodnocení, že nepřinesla „významnější posun ve věci“.

Krajský úřad odmítl převzít řízení (atrakce) nebo je delegovat na jiné stavební úřady, a to z důvodu nedostatku personální kapacity a vytíženosti i sousedních úřadů. Ombudsman však tento argument označuje za nedostatečný. Navrhuje, aby krajský úřad alespoň delegoval část agendy na více stavebních úřadů, například tak, že každému přidělí k řešení jeden pozemek, nebo jim svěří projednávání přestupků. Argument krajského úřadu, že i okolní úřady jsou přetížené, poukazuje na širší regionální problém. Ukazuje, že krize není omezena pouze na Podivín, ale je symptomem obecné personální krize v krajské správě. Tím se místní problém stává problémem regionálním, který nadřízený orgán není schopen nebo ochoten řešit.

2.4 Ministerstvo pro místní rozvoj: Ústřední orgán a systémová odpovědnost

Nejvyšší úroveň selhání je dle ombudsmana na Ministerstvu pro místní rozvoj. Ministerstvo zaujalo pasivní postoj a uvedlo, že neshledalo důvody pro přijetí jakýchkoli opatření vůči krajskému úřadu, který je příslušný pro kontrolu prvostupňového úřadu. Tento přístup je ombudsmanem označen za „zklamání“ a „zcela nevhodný,“ protože ministerstvo jako ústřední orgán nese odpovědnost za aplikaci stavebního zákona a zajištění nezbytné personální obsazenosti na stavebních úřadech.

Paradoxně, samotné ministerstvo ve svém strategickém dokumentu 2. implementační plán Strategického rámce Česká republika 2030 přiznává, že problém s nedostatečnými personálními kapacitami trápí stavební úřady napříč celou Českou republikou. Přestože si je tedy problému vědomo, nečiní žádné kroky k jeho odstranění a spíše „hledá důvody, proč se kauzou nemůže zabývat, než aby raději hledalo způsoby, jak věc do budoucna řešit“. To ukazuje na selhání v nejvyšší úrovni, kde pasivní role ministerstva vytváří řetězec nečinnosti: lokální úřad je poddimenzovaný, krajský úřad odmítá pomoci a centrální úřad, který by měl situaci řešit, nekoná.

Ohledně původně plánované zakázky na právní poradenství doplňuje MMR následující:

Černých staveb se netýká pouze zmiňované oblasti, ale i dalších stavebních úřadů v České republice. MMR však není oprávněno napřímo pomoci konkrétnímu úřadu či úřadům.

Tato věta je úsměvná u garanta stavebního práva v ČR.

Zdroj :Ministerstvo pro místní rozvoj

3. Právní a procesní úskalí a navrhované inovace

Kromě administrativních selhání se kauza potýká s komplexními právními a procesními překážkami, pro které však ombudsman navrhuje inovativní řešení.

3.1 Problém neznámých vlastníků a nového občanského zákoníku

Jedním z největších problémů je obtížné zjišťování totožnosti vlastníků nepovolených staveb. Stavební úřad je nucen ustanovit neznámým vlastníkům opatrovníka podle § 32 správního řádu, což je časově náročný proces, ve kterém navíc úřad selhal.

Stěžejním právním postřehem je odlišný přístup k budovám postaveným po 1. lednu 2014, kdy vstoupil v platnost nový občanský zákoník. Podle § 506 odst. 1 nového občanského zákoníku se stavba (s výjimkou dočasné) stala součástí pozemku. Tato právní změna umožňuje stavebnímu úřadu vést řízení o odstranění stavby přímo s vlastníkem pozemku, což eliminuje nutnost složitého zjišťování totožnosti stavebníka a ustanovování opatrovníka. Toto zjednodušení by mohlo výrazně urychlit proces, a proto ombudsman doporučuje, aby se stavební úřad nyní zaměřil především na nové stavby. Jakkoli tento postup slibuje zrychlení, ombudsman si je vědom rizika, že vlastník pozemku může jednat obstrukčně, zejména když po desítky let fakticky toleruje černou výstavbu.

3.2 Strategie pro získání důkazů a identit

Pro řešení problému s neznámými vlastníky a zjišťováním stáří staveb navrhuje ombudsman několik konkrétních strategií:

Kromě obtíží se zjišťováním totožnosti uživatelé staveb navíc torpédují řízení tím, že své objekty přesouvají, což nutí stavební úřad začít s procesem zaměřování stavby od začátku.

3.3 Logistické a finanční aspekty exekuce demolicí

Dalším zásadním problémem je otázka výkonu pravomocných rozhodnutí o odstranění stavby a souvisejících nákladů. Stavební úřad podle ombudsmana nemá dostatek kapacity pro nucený výkon rozhodnutí. Proto navrhuje, aby úřad požádal o zajištění výkonu rozhodnutí soudního exekutora, což by ho částečně odlehčilo a umožnilo by mu soustředit se na vedení řízení.

Kritickou překážkou je financování demolic. Náklady na odstranění stavby má sice nést vlastník, ale v případě jeho neochoty je musí nejprve uhradit obec (Město Podivín) a teprve poté je vymáhat. Vzhledem k rozsahu kauzy by tato finanční zátěž mohla značně zatížit městský rozpočet. Proto ombudsman navrhuje, aby stavební úřad prodiskutoval s ministerstvem možnou finanční účast státu na úhradě nákladů za odstranění staveb. Tento návrh poukazuje na to, že problém není pouze administrativní nebo právní, ale také ekonomický, a bez finanční podpory shora může být pro lokální úřady neřešitelný. Tím se odhaluje skrytá překážka, která demotivuje místní orgány od vymáhání zákona.

4. Navržená opatření k nápravě: Cesta vpřed

Závěrečné stanovisko ombudsmana představuje komplexní plán, který cílí na nápravu systémových selhání na všech úrovních. Efektivní řešení je dle něj podmíněno spoluprací a koordinací mezi ministerstvem, krajským úřadem a stavebním úřadem.

Pro Ministerstvo pro místní rozvoj navrhuje, aby:

Pro Krajský úřad Jihomoravského kraje navrhuje, aby:

Pro Městský úřad Podivín (stavební úřad) navrhuje, aby:

Pro Městský úřad Břeclav (odbor stavební a životního prostředí) navrhuje, aby:

Přehled navržených opatření k nápravě

Dotčený orgán

Navržené opatření k nápravě

Ministerstvo pro místní rozvoj

Řešit navýšení personální kapacity Stavebního úřadu Podivín nebo poskytnout podrobné vysvětlení a alternativní plán.

Krajský úřad Jihomoravského kraje

Delegovat část agendy (např. přestupky) na jiné úřady nebo detailně zdůvodnit nemožnost. Včas informovat ministerstvo o obdobných rozsáhlých kauzách.

Městský úřad Podivín (stavební úřad)

Ustanovit opatrovníka neznámým vlastníkům. Provádět neohlášené kontroly. Zahájit nová řízení, zejména pro stavby po 1. 1. 2014. Využít exekutora k nucenému výkonu rozhodnutí.

Městský úřad Břeclav

Vytvořit a předložit harmonogram systematických kontrol v lokalitě s ohledem na ochranu životního prostředí a vodní zákon.

5. Závěr: Souhrn klíčových zjištění a výhled do budoucna

Závěry šetření Veřejného ochránce práv v kauze nepovolených staveb v Nových Mlýnech přesahují lokální problém. Kauza je názorným příkladem systémové dysfunkce české veřejné správy, která není schopna efektivně reagovat na komplexní problémy, zejména pokud jsou zdrojem administrativní a finanční zátěže. Klíčové je zjištění, že nečinnost úřadů není jen výsledkem místní nedbalosti, ale je produktem poddimenzování a nedostatečné koordinace, která sahá od lokální až po centrální úroveň.

Případ Nové Mlýny slouží jako precedent, který odhaluje, jak se složitý problém může přenášet napříč správními úrovněmi, aniž by byl kdekoli účinně řešen. Místní stavební úřad se utápí v přetíženosti a byrokratických procesech, krajský úřad neplní svou koordinační a dohledovou roli, a ministerstvo, které by mělo být garantem funkčnosti systému, zaujímá pasivní postoj, ačkoli si je celorepublikové personální krize vědomo.

Důsledky takového stavu jsou vážné. Dlouhodobá nečinnost státních orgánů a neschopnost prosadit platné zákony eroduje důvěru občanů v instituce a vytváří dojem, že protiprávní jednání se vyplácí. Bez efektivního vynucování práva se veřejná správa stává prázdnou skořápkou, kde zákony platí pouze na papíře.

Přetrvávající neochota Krajského úřadu a Ministerstva pro místní rozvoj přijmout konkrétní opatření, potvrzená dopisem z června 2024, naznačuje, že problém s velkou pravděpodobností přetrvá. Jedinou zbývající pákou ombudsmana je vyrozumět o svých zjištěních vládu a informovat veřejnost, což může být poslední nadějí na to, že dojde k zásadnímu obratu v řešení této letité a komplikované kauzy.

6. Aktuální vývoj a reakce úřadů na zjištění ombudsmana

V této oblasti vznikaly bez povolení různé typy staveb, od vyřazených karavanů a maringotek s dodatečnými přístavbami až po zděné chaty a dokonce i luxusní rezidence. Od zveřejnění zprávy ombudsmana se objevily nové informace o reakcích dotčených úřadů a pokusech o řešení situace, ačkoliv některá z těchto opatření jsou v rozporu se staršími závěry.

6.1 Reakce Ministerstva pro místní rozvoj a Krajského úřadu

Po intervenci ombudsmana se Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) vyjádřilo, že Stavebnímu úřadu v Podivíně zajistí externí právníky, kteří by se měli zapojit do řešení případů neoprávněných staveb. Krajský úřad Jihomoravského kraje pak avizoval, že okolní stavební úřady pomohou Podivínu s prací tak, aby se mohl intenzivněji věnovat hlavnímu problému. V návaznosti na šetření ombudsmana dokonce krajský úřad rozhodl, že pověří okolní stavební úřady projednáváním stavebních přestupků v dané části Přítluk, což by mělo stavebnímu úřadu v Podivíně uvolnit ruce pro řízení o odstranění staveb. Je však nutné poznamenat, že podle některých informací Ministerstvo pro místní rozvoj nakonec stavebnímu úřadu v Podivíně nepomohlo „absolutně nijak“.

Městský úřad Břeclav se i přes dřívější kritiku, že nečiní žádné kroky, pustil do kontroly. Mluvčí břeclavské radnice uvedl, že úřad 27. června 2024 kontroloval šest pozemků jednoho vlastníka z hlediska užívání zemědělského půdního fondu a vodního hospodářství. Kontrolní zjištění úřad aktuálně vyhodnocuje.

6.2 Kontrastní přístup: Případová studie obce Šakvice

Kauza Nové Mlýny je rozsáhlá, zasahuje i katastry okolních obcí, jako jsou Šakvice, Pavlov a Dolní Věstonice. Zatímco obce jako Přítluky a Dolní Věstonice mají problémy s vymahatelností práva, sousední Šakvice ukázaly jiný přístup, který vedl k rychlému odstranění drtivé většiny černých staveb.

Na desetihektarovém obecním pozemku v Šakvicích stály desítky nelegálních staveb, které musely ustoupit výstavbě fotovoltaické elektrárny. Starostka Šakvic uvedla, že obec dostala „lukrativní nabídku“ od investora fotovoltaické elektrárny, který obci platí za pronájem pozemku 1,6 milionu korun ročně. Ačkoli se někteří majitelé karavanů mohli přesunout na sousední soukromé pozemky, na pozemku obce se problém podařilo vyřešit. Starosta Šakvic David Tomášek potvrdil, že obec se do věci pustila rázně a nyní jí zbývají k dořešení už jen tři nebo čtyři případy. Tento přístup zdůrazňuje rozdíl v řešení situace, kdy se nelegální stavby nacházejí na pozemcích ve vlastnictví obce, na rozdíl od soukromých parcel v Přítlukách.

Vážení občané,

právo, které se vymáhá jen někde, není právo, ale zbraň. Stát, který nechává porušování pravidel bez trestu, zároveň ztrácí morální právo trestat své občany jinde. Pamatujme, že základní princip spravedlnosti je rovnost.

Zákony chaosu tv

Citované zdroje

1. Novomlýnské jezero lemuje tisícovka černých staveb. Úřad s třemi lidmi na to nestačí, https://www.novinky.cz/clanek/domaci-dolni-novomlynske-jezero-lemuje-tisicovka-cernych-staveb-urady-to-neresi-40480767 2. Odstranění stovek nepovolených staveb u Novomlýnských nádrží? Prakticky nemožné, říká ombudsman - Český rozhlas Brno, https://brno.rozhlas.cz/odstraneni-stovek-nepovolenych-staveb-u-novomlynskych-nadrzi-prakticky-nemozne-9276491 3. Korupce na úřadech za pomoci státu-je obrovský byznys. - Médium.cz, https://medium.seznam.cz/clanek/korupcestavebniurady-korupce-na-uradech-za-pomoci-statu-je-obrovsky-byznys-111964 4. U Novomlýnských nádrží stojí stovky černých staveb. Úřady jsou na ně krátké, tvrdí ombudsman - Brněnská Drbna, https://brnenska.drbna.cz/zpravy/spolecnost/30770-u-novomlynskych-nadrzi-stoji-stovky-cernych-staveb-urady-jsou-na-ne-kratke-tvrdi-ombudsman.html 5. Černé stavby ze břehů Novomlýnské nádrže nezmizí ani letos - ČT24 - Česká televize, https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/archiv/cerne-stavby-ze-brehu-novomlynske-nadrze-nezmizi-ani-letos-246590,https://www.ochrance.cz/aktualne/pravo_narazilo_u_novomlynskych_nadrzi_na_hranici_vymahatelnosti-_dve_setreni_ombudsmana_potvrdila_ze_na_stovky_cernych_staveb_jsou_urady_kratke/