Článek
Lenka Kokešová zveřejnila na médium.cz zajímavý a kritický článek o poslaneckou sněmovnou odsouhlaseném Statusu umělce: viz https://medium.seznam.cz/clanek/lenka-kokesova-ke-statusu-umelce-realne-umelci-nic-nedostanou-az-na-vysmech-statu-115585.
Autorka mimo jiné píše, že nešlo jen o umělce, že cílem bylo zlepšit postavení pracovníků v kultuře. Kupodivu se nad tím nepozastavila. Já ano. Slova totiž mají svou váhu a je-li hned zkraje použit chybný výraz (např. umělec místo pracovník v kultuře), je chybné i vše ostatní.
Ptám se tedy: Nebylo matoucí mluvit o umělci? Neměl to být tedy Status pracovníků v kultuře (tedy všech, i těch neuměleckých)? A stačilo by to? Nepomohlo by spíš vyrovnanější financování zřizované a nezřizované kultury? A nemělo jít o obecné narovnání podmínek (např. mezi těmi, kteří jsou v pracovním úvazku a těmi, kteří pracují na smlouvu)? Pak by se možná ukázalo, že umělci žádný status nepotřebují.
Otázkou je, na co se vlastně budou vynakládat údajně odsouhlasené prostředky (126 či dokonce 130 milionů ročně). Na podivný a pravděpodobně nesmyslný registr umělce? Obávám se, že ve skutečnosti hlavně na aparát, tedy na tytéž úředníky, kteří ohýbají pojmy a pravidla, aby to vyhovovalo jim. Ti nechtějí měnit pokud možno nic, a když, tak k horšímu.
Co se těch úředníků týče: je myslím dobře si všímat, kteří z nich působí na MK nejdéle. To jsou autoři skutečné státní kulturní politiky.
Status, který měl vylepšit situaci, ji logicky zhoršil. Úředníci, kteří se tím museli zabývat, pak ty, kteří je k tomu donutili, defacto potrestali (podobně vadný byl před léty ministerstvem vypracovaný návrh změn Zákona o Státním fondu kultury, ten bohudíky schvalováním neprošel).
Vina leží i na těch, kteří po statusu umělce tak prahli a k jeho vzniku přispěli účastí v grémiích, kterými se ministerstvo zaštiťuje. Přijali hned zkraje nepřesnosti názvosloví i pravidel. Protože to tak dělali i dřív. Mluvili o spravedlnosti, leč ve skutečnosti chtěli výhody pro sebe. Jako za covidu. Tehdy hlavně usilovali o finanční podporu či ještě lépe kompenzaci a neprotestovali, že ji získali za tu cenu, že jiní – od zvukařů či osvětlovačů po kritiky – byli z okruhu žadatelů předem vyloučení (aby nešlo – tak to tehdy např. členové výboru ITI vysvětlovali – o příliš velké množství lidí). Teď jich bude vyloučeno ještě víc.
Bonusem je fakt, že status zhoršuje už tak rozvinutou nenávist k umělcům. Úplně vidím ten radostný tanec zmíněných ministerských úředníků.
https://www.karel-kral.cz/index.php/2025/01/27/statusem-na-umelce/
