Článek
Jan Lucemburský přijel k francouzskému Kresčaku v srpnu 1346 na pomoc francouzskému králi Filipovi VI. Proti Angličanům tam bojoval i přesto, že už několik let v podstatě neviděl. Bitva se pro Francouze vyvíjela špatně. Angličtí lučištníci kosili jejich vojáky a rytířské útoky končily nezdarem. Na bojišti umírali i významní šlechtici a bylo zřejmé, že vítězství je v nedohlednu.
Janovi bylo v té době bylo padesát let. Za sebou měl řadu válečných tažení, ale tentokrát se domů nevrátil. Podle kronikářského podání se nechal svými druhy dovést do míst, kde se bojovalo, a vyrazil proti nepříteli. Zahynul spolu se svými průvodci. Zpráva o jeho smrti se rychle rozšířila a z českého krále se stal symbol rytířské odvahy. Právě s jeho posledním bojem se spojuje slavná věta o tom, že český král z boje neutíká, to z něj udělalo ještě větší legendu. Zda ji skutečně pronesl, ovšem historické prameny spolehlivě nepotvrzují.
Ztratil zrak, ale z bojiště nezmizel
Jan Lucemburský přišel o zrak postupně. Kolem roku 1340 už byl podle historických poznatků slepý na obě oči. Neznamenalo to ale, že by přestal cestovat, vyjednávat nebo se účastnit vojenských výprav. Ještě několik let před smrtí podnikal náročné cesty a zůstával důležitým hráčem evropské politiky. To se při pohledu na jeho poslední bitvu snadno přehlédne. Jan nebyl člověk, který by se náhle rozhodl dokázat svou statečnost. Válečnická pověst k němu patřila dlouho a rytířská čest pro něj měla značnou váhu. Na druhou stranu se nemůžeme tvářit, že přesně známe jeho úvahy nebo že víme, nakolik si uvědomoval, že se z Kresčaku nemusí vrátit.
Busta Jana Lucemburského v katedrále svatého Víta
Když se francouzský útok začal hroutit, Jan podle kronikářů myslel také na svého syna Karla. Ten se bitvy účastnil a jeho smrt by měla vážné následky nejen pro rodinu, ale i pro lucemburskou dynastii. Karel už totiž nebyl jen královým synem. Byl zvoleným římským králem a představoval budoucnost rodu. Jan se podle tradovaného příběhu postaral o to, aby se Karel dostal z nebezpečí. Sám se ale rozhodl zůstat. Tento kontrast dává celému příběhu zvláštní sílu: syn měl přežít, zatímco otec se vrátil do boje.
Poslední jízda, kterou si historie zapamatovala
Nejznámější verze vyprávění říká, že Jan požádal své druhy, aby ho vedli tam, kde bude moci zasáhnout nepřítele mečem. Protože neviděl a v bitevní vřavě hrozilo, že se od ostatních oddělí, měli jeho průvodci spojit uzdy svých koní. Král se tak vydal proti Angličanům společně s rytíři, kteří ho doprovázeli.
Právě v této chvíli se z historické události stává legenda. Janova smrt bývá spojována se slavnou větou „Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal“. Jenže s tímto výrokem je třeba zacházet opatrně. V podobě, v jaké ho dnes známe, se proslavil především díky pozdějšímu historickému podání. Nelze ho bez výhrad vydávat za doslovně doložená poslední slova krále.
Ani samotný průběh jeho smrti není úplně jasný. Dobové zprávy se liší a některé dramatické podrobnosti se do vyprávění dostaly až později. Historici proto rozlišují mezi tím, co lze doložit, a tím, co se postupně stalo součástí hrdinského příběhu. Jan Lucemburský u Kresčaku skutečně zahynul. Antropologický výzkum jeho ostatků navíc odhalil vážná bodná a sečná zranění. Ta podporují představu, že se dostal do přímého boje, neumožňují však s jistotou rekonstruovat každou minutu jeho posledního střetu.
Hrob Jana Lucemburského v kryptě katedrály Notre-Dame v Lucemburku
Po králově smrti přišel na řadu Karel IV.
Francouzi u Kresčaku prohráli a Jan Lucemburský tam 26. srpna 1346 zahynul, to je fakt. Stejně tak nelze orzporovat, že na český trůn po něm usedl jeho syn Karel, který už tehdy zastával významné místo v říšské politice. Později se stal císařem a proslavil se především rozvojem Prahy a založením univerzity.
Jan se do dějin zapsal hlavně svými cestami a válečnými výpravami. Často pobýval mimo Čechy, zároveň se mu ale podařilo získat nová území a upevnit vliv Lucemburků v Evropě. Karel mohl na část otcových politických úspěchů navázat. Janův konec obestírá příběh o slepém králi, který se nechal dovést do boje a odmítl ustoupit.
Zdroje: autorský článek s využitím
https://english.radio.cz/story-john-luxembourg-bohemias-foreigner-king-8701987
https://www.military-history.org/feature/royal-deaths-john-the-blind.htm
https://today.rtl.lu/luxembourg-insider/history/the-schueberfouer-and-the-legacy-of-john-the-blind-1594279
https://olivialongueville.com/2020/08/26/a-heroic-death-of-john-the-blind-king-of-bohemia-at-the-battle-of-crecy/
https://www.cambridge.org/core/books/abs/battle-of-crecy/bohemian-participation-in-crecy/3FF738D9953AD62FBE3E8B96B507AD64
https://real-j.mtak.hu/29530/2/HSCE_2022_2.pdf
