Článek
Jako Židé kdysi uprchli z Egypta, aby se následně trvale usídlili v zemi pro ně zaslíbené, kam dorazili po čtyřiceti letech bloudění v poušti, takže jim cesta do země zaslíbené trvala mnohem déle, než kdyby například putovali do Číny, či do Tibetu, kam byl kdysi schopen Marko Polo dojít rovněž přes poušť za mnohem kratší dobu, uprchl Ježíš, židovský král, před Židy do Egypta.
V Egyptě, kde pracoval jeho otčím jako stavební dělník, Ježíše, tehdy samozřejmě v dětském věku, zaujaly pochopitelně jako každého nejen chrámy, v nichž se stále ještě provozovalo modloslužebné uctívání Hospodinem zakázaných bohů, ale především pyramidy.
„Co je to za zvláštní stavby? Jak je možné, že můj Otec, jehož království není z tohoto světa toleruje existenci takovýchto podivných staveb, když například babylónskou věž rozmetal?“ divil se malý Ježíš.
„To jsou pyramidy,“ odpověděla mu matka, protože otčím byl v práci. „Slouží jako hrobky egyptských panovníků. V každé pyramidě je uložen mumifikovaný egyptský panovník, který jednou vstane z mrtvých. Ale proto, aby vstal z mrtvých, musí být zachováno jeho tělo, což například v hinduismu není nutné, protože když jsi hinduista, tak se tvoje duše sama od sebe převtěluje, takže tělo jako takové ti není k ničemu.
Ale tady, v Egyptě, pokud chceš vstát z mrtvých, musíš mít svoje původní tělo.“
Ježíš chvíli přemýšlel nad tím, co mu matka řekla a pak zvolal: „Taky vstanu z mrtvých! Nepřevtělím se do jiného těla, ale vrátím se do původního těla!“
„To zatím nikdo nedokázal. Ani tito egyptští panovníci to nedokázali, protože to by se snad vědělo,“ mírnila chlapcovo nadšení jeho matka.
„Já to dokážu! Dokážu to, protože království mého Otce není z tohoto světa! Pravím ti, že vstanu z mrtvých jako ti, co leží v těchto pyramidách, amen!“ zvolal Ježíš a vskutku se tak za necelých třicet let stalo…
