Hlavní obsah

Podzimní hony jsou nedílnou součástí naší národní tradice, na kterou můžeme být právem pyšní

Foto: pixabay.com

Bažant byl v České republice ceněnou lovnou zvěří už za posledních Přemyslovců

Nedokážu si představit barevný a pestrý podzim bez honů, které patří do naší české krajiny stejně tak nerozlučně jako do ní patří dálnice či vysokorychlostní železniční tratě

Článek

„Začaly hony!“ hlásí média i obecní rozhlasy obcí, jejichž katastry jsou součástí honiteb, které opět ožily čilým ruchem.

Málokteré období v roce mám tak rád jako podzim, kdy se na plné obrátky rozběhnou hony a do krajiny vyrazí neprodyšné rojnice, v nichž lze mezi muži nalézt i ženy. Zvěř se jako vždy, jako každý boží rok přemnožila, a proto je potřeba její stavy redukovat, což si plně uvědomuje každý, kdož v těchto rojnicích kráčí bez ohledu na svůj gender. Já se při honech, kterou jsou šperkem na šíji naši podzimní tradiční krajiny, soustředím výhradně na pernatou zvěř. Zajíce, lišky a podobnou havěť, včetně ježků či medvědů, přenechám těm, kdož jimi ve své dobré víře nepohrdnou.

Když proti mně z příkladně udržovaného remízku vyběhne například zajíc, vypálím svou ránu symbolicky do vzduchu a nechám jiné, ať oni předvedou svůj lovecký um.

Ale když vyletí bažant, drop, koroptev či křepelka, zalícím a většinou se neminu, samozřejmě jsou za tím roky dřiny a střeleckého tréninku. Místo, abych jel v létě na exotickou dovolenou do Maroka, trávím celé dny na střelnici a tvrdě trénuji, denně spotřebuji vyšší desítky patron, aby mi všechny střelecké, respektive lovecké automatismy přešly do krve.

Jen výjimečně minou mé broky pernatou, která si chce nízkým přízemním letem zachránit svůj mrzký zvířecí život, který nevykazuje, jak už vědci dávno dokázali, žádné známky umělé inteligence. A když minu, což se mi letos, ani loni nestalo, bez výhrad to uznám a přijmu svoji porážku jako chlap.

„Kéž by se tak dařilo každému člověku v jeho životě, jako se daří mně na honech!“ přeji si, protože nejsem zlý člověk, abych si však velmi dobře uvědomoval, že sice můžu lidem přát, aby se jim dařilo jako mně, ale zároveň nemůžu nevědět, že pokud tito lidé nebudou tvrdě pracovat, tak jim to, že jim přeji úspěch, stejně nikam nepomůže.

Když je výřad, patří dobrá polovina pernaté zvěře, naskládané do úhledných řad, mně a nikomu jinému .A už se mi několikrát stalo, že mi dalo hodně práce, abych všechny pernaté úlovky nacpal do svého SUV, ač se to na první pohled zdá nemožné, protože například svoji rodinu dostanu do auta vždy celou.

Z jednoho nedávného výřadu mám i zajímavou historku.

Nevím jak, připletla se na tento výřad jakási bezzubá stařena, která se tam dostala bůhví jakým způsobem protože honitba, ve které se tento hon konal, se vyznačuje velmi členitým terénem a sama o sobě je velmi těžce přístupná a to i pro terénní čtyřkolky, jenže ta bezzubá stařena chodila o holi.

„To je bažantů! Bude válka! Když se valorizují důchody a když je hodně bažantů, je vždy válka!“ zvolala ta stařena stařeckým třaslavým hlasem při pohledu na mrtvé bažanty, které jsem ulovil hlavně já. „Válka musí být, protože je hodně bažantů!“

Měla ta bezzubá stařena pravdu?

Nebo se mýlila, protože ani ta bezzubá stařena, nejspíše Havlova vrstevnice nemusí mít vždy pravdu?

Faktem ale je, že letos jsem už ulovil tolik bažantů, jako za dva předchozí roky, tedy konkrétně rok 2025 a 2024, dohromady. Důchody se taky valorizovaly a tedy není žádný důvod k tomu, aby válka nebyla, jak to tvrdila ta bezzubá stařena o holi, bez které by nedokázala udělat už ani krok…

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz