Článek
Miluji státní svátky!
A svátek sv. Václava miluji obzvlášť!
Byl to sv. Václav, patron českého národa, který zachránil náš národ, když mu bylo nejhůře, za Fyjalovy vlády, když jsme chcípali hlady a zimou, když se zvýšily daně, když byla kampelička, když byl Dozimetr, když byly bitcoiny, když se okrádali důchodci i všichni ostatní, když nás Fyjala zaprodal v tomto pořadí Bruselu, banderovcům, globálním liberálním elitám, Chazarům, Anglosasům, kolektivnímu západu a Sudeťákům, a to ani už nemluvím o tom, že nás zatáhl do třetí světové války.
A sv. Václav se už na to nemohl dívat a taky vyjel z hory Blaník a hnal všechny ty zloděje, libtardy, lepšolidi, ovčany, prostě všechny, kdož stavěli cizí zájmy nad zájmy vlastního lidu.
Sám jsem viděl sv. Václava ve zlaté zbroji a sám jsem mu, spolu s ostatními provolával slávu a děkoval za to, že tomu všemu učinil přítrž a že nám vrátil, všechno, co nám Fyjala ukradl.
Proto je svátek sv. Václava ze všech státních svátků mým svátkem nejoblíbenějším a proto jsem velmi rozhořčen, že jej libtardi a lepšolidi chtějí zneužít k demonstraci Milionu chvilek proti nejlepší vládě v českých dějinách, vládě, která maká pro naše lidi!
A tak se, stejně jako za Fyjaly, modlím i dnes v předvečer státního svátku k sv. Václavu a vroucně jej prosím: „Svatý Václave, patrone české země, nenechej zahynout nám ni budoucím, a vyjeď zítra, v den svého svátku, zase do ulic i se svým vojskem a žeň tu opoziční pakáž někam pryč, ať už se konečně máme líp, ať už nikdo nešpiní vládu, ať už nikdo nezatahuje náš statečný národ do války, ať už ruští sportovci můžou na olympiádu, ať už máme levnou ruskou ropu!“
A jak znám sv. Václava, patrona české země, nepochybuji, že zítra na svůj svátek, tu opoziční pakáž opravdu někam vyžene, protože sv. Václav vždy vyjíždí z Blaníku, když je nejhůř a líp už bylo…
