Článek
Dnes v brzkých ranních hodinách, po bezesné noci, jsem v záchvatu největšího zoufalství vyhledal nejbližší kostel a ztěžka dosedl do tmavé, staletým dřevem vonící zpovědnice.
A Bůh mne neopustil!
Bůh mne neopustil, protože na druhé straně přepážky seděl kněz, kterého tam, tak brzy po ránu, posadil Bůh, aby mne zachránil!
„Zhřešil jsem, Otče!“ vydechl jsem ztěžka, nečekaje na formální zahájení zpovědi ze strany kněze a přerývaným šeptem pokračoval dál. „Zhřešil jsem, těžce jsem zhřešil, Otče! Celou noc jsem poslouchal nové album Tonyho Iommiho!
Víte přece, o čem mluvím!
Mluvím o From The Dark. Ano, přiznávám, že jsem ho poslouchal celou noc. A kolem jedné hodiny mě začal pokoušet Ďábel. Ano, kolem jedné hodiny mě začal pokoušet Ďábel!
,Řekni, že si dokážeš představit Black Sabbath bez Ozzyho, když slyšíš Jorna Landeho!‘“ dorážel na mě pořád dokola. ,Řekni, že si dokážeš představit Black Sabbath úplně bez Ozzyho, když slyšíš Jorna Landeho! Řekni, že si dokážeš představit Black Sabbath bez Ozzyho, když slyšíš Jorna Landeho!‘
A tak ta bestie z pekla na mne dotírala, až jsem, asi ve tři hodiny ráno Ozzyho skutečně zapřel, když jsem blaženě vydechl: ,Ano, když slyším Jorna Landeho, dovedu si představit Black Sabbath úplně bez Ozzyho!‘
Zapřel jsem Ozzyho! Ano, slyšíte dobře, Otče, zapřel jsem Ozzyho!!
Můj hřích byl venku a já ztěžka oddechoval.
„Ano, to je velký hřích,“ řekl kněz příjemně sametovým hlasem, který následně ztišil. „Litujete tohoto hříchu?“
„Jak můžu litovat něčeho, co je dobré?! Nemůžu litovat něčeho, co není jen dobré, ale vyloženě skvělé!“ zvolal jsem zoufale.
„Ano, máte pravdu. Je hříchem zapřít Ozzyho. Ale ještě větším hříchem je zapřít to, co je fakt skvělé,“ řekl smířlivě kněz a opět ztišil svůj příjemně hladivý hlas. „Odpouštím vám a jako projev pokání si pusťte stokrát nové album Tonyho Iommiho, amen!“
No, takové pokání si dám líbit!
Jen co to tady dopíšu, pustím si zase From The Dark, protože, kněží mají pravdu, není rozhřešení bez pokání!
zdroj: youtube.com Over the Violent Sun
