Článek
Jen pár slov. 2 000, jako použil kdysi blahé paměti Ludvík Vaculík. Mimochodem, jako jediný jsem na gymplu odmítl zrušit svůj podpis pod touto proklamací a dostudoval. Kupodivu. Maturita 1970. Základem demokracie je svoboda projevu. Ale i po projevu. To už u nás neplatí . Tedy jak u koho. Sám jsem se o tom přesvědčil předvoláním na Policii ČR. Tam jsem odmítl vypovídat, respektive komunikovat vůbec. A nic se neděje. Až tak se režim liberálních demokratů bojí, abych to případně nepřátel do Bildu, nebo Kurieru. Což bych udělal. A jde přitom jen o to, že jsem si dovolil mít a prezentovat na sociálních sítích své názory, které nekorespondující s vládním narativem. Respektive bruselským, což je dnes stejné. A výsledek je, že i kdybych dříve o své pravdě pochyboval, nebo byl ochoten s někým diskutovat, dnes nejsem! Přesvědčili mě, že ta jejich pokřivená liberální demokracie pro mne není. Dál budu používat vlastní poznatky a rozum a jako před rokem 89 nebudu věřit médiím a vládě! A tak to dopadne u všech lidí, kteří jako já narazí na vládní moc. Nakonec všichni přijdou na to, že ten socialismus nebyl tak špatný a budeme tam, kde po roce 1948. V podstatě jsou si režimy podobné, protože lidi jsou stejní tehdy, dnes a budou i zítra. Zbabělí, konformní a líní myslet. Ne hloupí, jen pohodlní……..
