Článek
Houtouwan nebyl vždycky městem duchů
Houtouwan vznikl v 50. letech 20. století jako rybářská osada. Jeho poloha nebyla náhodná. Shengshan je součástí souostroví Shengsi, které leží v ústí řeky Jang-c’-ťiang do Východočínského moře. Okolní vody byly po desetiletí mimořádně bohaté na ryby a právě moře bylo hlavním důvodem, proč zde komunita vznikla.
V době největšího rozmachu v 70. a 80. letech zde podle dostupných údajů žilo více než dva tisíce obyvatel. Některé zdroje uvádějí dokonce čísla kolem tří tisíc. Houtouwan tehdy rozhodně nebyl bezvýznamnou vesnicí na konci světa. Naopak. Díky rybolovu patřil mezi prosperující komunity v regionu.
Obyvatelé si stavěli vícepatrové domy, sklady a další zázemí potřebné pro každodenní život. Úzké schody vedoucí svahem spojovaly jednotlivé části vesnice a dole u moře fungoval přístav. Místní komunitě se dokonce začalo přezdívat „Malý Tchaj-wan“, což mělo odkazovat na její tehdejší relativní prosperitu.
To je na dnešním Houtouwanu možná nejzvláštnější. Za zelenými stěnami, které dnes vypadají téměř jako kulisy fantasy filmu, se kdysi odehrával úplně obyčejný život. Lidé chodili do práce, děti do školy, rybáři se vraceli z moře a rodiny žily v domech, které dnes fotografové označují za ruiny.
Proč bylo město opuštěno?
Příběh o tom, proč lidé město opustili, je méně dramatický než u některých jiných měst duchů. Nezničilo ho zemětřesení, válka, jaderná havárie ani jediná katastrofa. V jeho případě sehrála hlavní roli kombinace izolace, změn v rybolovu, infrastruktury a postupně se zhoršujících podmínek pro každodenní život.
Jedním z klíčových problémů byl místní přístav. Zatímco původním menším rybářským lodím vyhovoval, modernější a větší plavidla potřebovala hlubší vodu a lepší přístavní infrastrukturu. Houtouwan se tak dostal do paradoxní situace. To, co mu kdysi pomohlo vyrůst, se stalo jeho slabinou. Moře bylo stále na stejném místě. Jen způsob, jakým lidé potřebovali využívat moře, se změnil.
V 90. letech proto začal počet obyvatel výrazně klesat. Lidé se stěhovali do přístupnějších částí souostroví nebo na pevninu. Pro rodiny s dětmi byla stále větším problémem také dostupnost škol a služeb. Vesnice navíc neměla silniční infrastrukturu, na jakou byli lidé ve stále rychleji se modernizující Číně zvyklí. Prakticky všechno se muselo přepravovat komplikovaně po moři a následně po strmých schodech.
Opouštění Houtouwanu tak nebylo jednorázovou událostí. Probíhalo postupně, dům po domu, rodinu po rodině. A kolem roku 2002 už zde podle dostupných informací nezůstal prakticky nikdo.
Když člověk odejde, příroda bují
V prostředí s vysokou vlhkostí, pravidelnými srážkami a mírným podnebím měla vegetace ideální podmínky k růstu. Jedním z druhů spojovaných s ikonickým vzhledem Houtouwanu je Parthenocissus tricuspidata, známý jako přísavník trojcípý nebo loubinec trojlaločný. Jde o popínavou rostlinu schopnou pomocí úponků pokrývat stěny budov.
Jak lidé odcházeli, ubývalo údržby. Nikdo nestříhal rostliny, neopravoval střechy, neodstraňoval mech ani nechránil zdivo před vlhkostí.
Příroda tak dostala volný prostor, který využila ho dokonale. Dnes už Houtouwan nepůsobí jako klasická opuštěná vesnice. Kdyby člověk fotografii viděl bez kontextu, mohl by si myslet, že jde o exotickou džungli. Zelené stěny pokrývají domy od základů až po střechy. Z oken visí šlahouny. Vegetace se dostává dovnitř budov a postupně rozrušuje hranici mezi interiérem a exteriérem.
Některé stavby stále stojí na místě beze změny, jiné mají propadlé střechy, poškozené podlahy nebo narušené stěny. Právě kontrast mezi zachovanou architekturou a bující vegetací dává Houtouwanu jeho charakteristickou atmosféru.
Houtouwan připomíná jinou planetu
Existuje celá řada míst na světě, která vypadají jako kulisy sci-fi filmu. Některá vytvořila sopka, jiná led, poušť nebo extrémní počasí. Houtouwan ale dokazuje, že stejně působivý může být i obyčejný proces zarůstání. Při pohledu na zelené domy je snadné pochopit, proč se Houtouwan dostal do seznamů míst na Zemi, která vypadají jako z jiné planety. A toho si samozřejmě začali všímat i fotografové a milovníci urbexu, kteří si destinaci oblíbili především kvůli její vizuální jedinečnosti.
Houtouwan však zůstával dlouho relativně neznámým místem. To se změnilo v roce 2015, kdy fotografie zarostlé vesnice začaly masově kolovat na čínských sociálních sítích. Najednou se z místa, o kterém věděli především místní, stal internetový fenomén.
Fotografie domů kompletně pohlcených zelení se začaly objevovat v médiích po celém světě. Houtouwan začal být označován za „zelenou vesnici“, „město duchů“ nebo jedno z nejkrásnějších opuštěných míst planety.
Z opuštěného místa se stala turistická atrakce
S rostoucí popularitou Houtouwanu se změnil také přístup k návštěvníkům. V roce 2017 byla vybudována turistická infrastruktura včetně vyhlídky a značených tras. Z původně neformálního urbexového místa se postupně stal regulovaný turistický cíl. Dnešní Houtouwan už není typickým opuštěným místem, kam člověk tajně proniká přes rozbitý plot.
Existují zde návštěvní trasy, vstupné, turisté a základní služby. Na místě se dokonce mohou objevit místní lidé prodávající vodu, občerstvení nebo nudle. Tento detail je pozoruhodný hlavně proto, že někteří lidé, kteří se s Houtouwanem spojují, jsou bývalí obyvatelé vesnice. Místo, kde kdysi žili, se pro ně stalo zdrojem příjmů právě díky turistům.
A není to celkem ironie? Lidé opustili Houtowan, protože zde nebyly podmínky pro moderní život. O několik let později se lidé začali vracet, protože se z vesnice stala atrakce.
Kolik času si na návštěvu Houtouwanu vyhradit?
Samotná prohlídka vesnice nemusí zabrat celý den. Na projití hlavní trasy obvykle stačí přibližně jedna až dvě hodiny, zvlášť pokud se tedy nechystáte fotografovat každý dům. Problém je cesta.
Z Šanghaje do Houtouwanu se nejede na otočku jako na běžný výlet za město. Cesta zahrnuje autobusovou dopravu a trajekt a podle konkrétních spojů může zabrat přibližně pět až sedm hodin. Důležité je počítat s tím, že trajekty jsou závislé na počasí. V období tajfunů mohou být spoje zrušeny nebo výrazně změněny. Proto je dobré ověřit aktuální jízdní řády před cestou a počítat s časovou rezervou.
Právě proto dává smysl spojit návštěvu Houtouwanu s delším pobytem na ostrovech Shengshan a Gouqi. Obě místa nabízejí další možnosti, jak poznat zdejší krajinu, pobřeží a tradiční život ostrovních komunit.
