Článek
Když se pod povrchem štěstí skrývá temnota
Skandinávie bývá ve světě vnímána jako symbol kvality života, sociální rovnosti, bezpečnosti a spokojenosti. Severské země pravidelně obsazují přední příčky žebříčků nejšťastnějších států světa a jejich model sociálního státu bývá dáván za vzor. Právě proto působí nordic noir tak silně.
Místo pohlednicových obrázků moderních měst a harmonické společnosti ukazuje druhou stranu mince. Pod zdánlivě poklidným povrchem se objevují vraždy, korupce, rasismus, misogynie, společenské nerovnosti i osobní traumata. Nordic noir systematicky rozbíjí mýtus o dokonalém severu a odhaluje, že ani nejvyspělejší společnost není imunní vůči lidským selháním.
Právě tento kontrast mezi ideálem a realitou představuje jeden z hlavních důvodů, proč se skandinávské kriminálky staly celosvětovým fenoménem.
Co vlastně znamená nordic noir
Pojem nordic noir, někdy označovaný také jako scandinavian noir, dnes zahrnuje mnohem víc než jen televizní seriály. Patří sem literatura, film, videohry, design, hudba i specifická estetika, která si získala fanoušky po celém světě. Typickými znaky jsou pochmurná atmosféra, minimalistické vyprávění, morálně nejednoznačné postavy a důraz na sociální kritiku. Vyšetřovatelé nebývají neomylnými hrdiny. Jsou unavení, osamělí, často zápasí s rodinnými problémy, psychickými obtížemi nebo závislostmi.
Příběh navíc není pouze o nalezení pachatele. Zločin slouží jako prostředek k odhalování širších problémů společnosti. V tom se nordic noir zásadně liší od mnoha tradičních detektivek.
Od literatury k celosvětovému fenoménu
Kořeny nordic noir sahají mnohem hlouběji než do televizní produkce 21. století. Skandinávská kriminální literatura má tradici už od 19. století, skutečný základ moderního žánru však položila švédská autorská dvojice Maj Sjöwall a Per Wahlöö. Jejich série o inspektoru Martinu Beckovi, vydávaná mezi lety 1965 a 1975, spojila policejní vyšetřování s ostrou kritikou švédské společnosti. Vznikl model, jenž dodnes určuje podobu nordic noir.
V devadesátých letech následovala nová generace autorů. Obrovský mezinárodní úspěch zaznamenali například Jo Nesbø, Henning Mankell, Stieg Larsson, Camilla Läckberg nebo Jussi Adler-Olsen. Právě Larssonova trilogie Milénium otevřela dveře milionům nových čtenářů mimo Skandinávii a pomohla zpopularizovat samotný termín nordic noir.
Dánský plán, který změnil televizní svět
Málokdo ví, že úspěch skandinávských seriálů nebyl náhodný. V Dánsku proběhla během devadesátých let rozsáhlá reforma filmového a televizního vzdělávání. Tvůrci, filmové školy i veřejnoprávní média hledali způsob, jak zvýšit kvalitu domácí produkce. Velký vliv mělo hnutí Dogma 95, které založili Lars von Trier a Thomas Vinterberg. Jejich cílem bylo oprostit film od hollywoodské okázalosti a vrátit důraz na příběh, autenticitu a realistické zobrazení života.
Principy Dogmy se postupně přenesly i do televizní tvorby. Dánská veřejnoprávní televize DR vytvořila vlastní produkční model, podporovala nové talenty a pravidelně obměňovala tvůrčí týmy. Výsledkem byla série mimořádně kvalitních dramat, která později ovládla světové obrazovky.
Zločin a Most změnily pravidla hry
Za skutečný zlom bývá považován rok 2007, kdy se na obrazovkách objevil seriál Zločin. Příběh detektivky Sarah Lundové, vyšetřující brutální vraždu mladé dívky v Kodani, nabídl všechno, co se později stalo synonymem nordic noir: pomalé tempo, psychologickou hloubku, syrovou atmosféru a realistické policejní postupy.
Ještě větší mezinárodní dopad měl seriál Most z roku 2011. Když je na mostě mezi Dánskem a Švédskem nalezeno tělo, musí spolupracovat dva vyšetřovatelé z odlišných kultur. Série nabídla nejen napínavou zápletku, ale také fascinující pohled na rozdíly mezi dvěma zdánlivě podobnými společnostmi.
Právě spojení Zločinu a Mostu je dnes považováno za okamžik, kdy se nordic noir definitivně stal samostatným a celosvětově rozpoznatelným žánrem.
Estetika, kterou poznáte na první pohled
Jedním z důvodů popularity nordic noir je jeho nezaměnitelný vizuální styl. Šedá obloha, nekonečné zimní dny, industriální periferie, opuštěné silnice, ledové moře a minimalistická architektura vytvářejí prostředí, které působí zároveň krásně i znepokojivě.
Skandinávské seriály navíc pracují s kontrasty. Vedle brutálních zločinů ukazují stylové interiéry, ikonický severský design a zdánlivě dokonalé domácnosti. Vizuální stránka se tak neustále střetává s lidskou temnotou.
Právě tato kombinace dala vzniknout fenoménu, který fanoušci s nadsázkou označují jako „murder and design“, neboli vraždy a skandinávský design v jednom balení.
A co takoví hrdinové?
Klasický detektiv býval brilantní génius. Nordic noir však tento model obrátil naruby. Vyšetřovatelé jako Sarah Lundová, Saga Norénová nebo Kurt Wallander jsou komplikovaní lidé. Dopouštějí se chyb, bojují s vlastními problémy a často působí stejně zranitelně jako oběti, jejichž případy řeší.
Diváci se tak nezajímají pouze o samotný zločin. Stejně důležité jsou osobní příběhy protagonistů, jejich vztahy, traumata a každodenní život.
Tato psychologická hloubka dodává skandinávským kriminálkám autenticitu, kterou mnoho tradičních detektivek postrádá.
Jak nordic noir ovlivnil celý svět
Popularita žánru nezůstala pouze na severu Evropy. Jeho vliv lze najít v seriálech z mnoha zemí. Vznikly také desítky remaků a adaptací. Nordic noir se najednou stal globálním jazykem televizní krimi tvorby.
Pokud chcete objevit svět skandinávských kriminálek, existuje několik titulů, které by neměly uniknout vaší pozornosti. Vedle kultovních seriálů Zločin a Most patří mezi nejvýznamnější také dánský seriál Vláda, islandský V pasti, švédské Půlnoční slunce, norská Okupace nebo švédský fantasy-noir hit Jordskott. Opomíjet nelze ani zmiňovanou trilogii Milénium se skvělou herečkou Noomi Rapace.
Každý z těchto titulů nabízí trochu jinou podobu temného severu, všechny však spojuje důraz na atmosféru, psychologii postav a společenský přesah.
Zdroj: nordics.info, abc.net
