Článek
3. března 2020 se z domu v klidné části amerického Akronu ozýval křik. Když policie dorazila na místo, našla před domem devatenáctiletou Sydney Powellovou. Podle policistů byla v šoku, téměř nevnímala okolí a nehty škrábala do asfaltu tak silně, až jí krvácely prsty. Tvrdila, že do domu vnikl neznámý muž.
Když pak policisté vstoupili dovnitř, našli tam těžce zraněnou její padesátiletou matku Brendu Powellovou. Záchranáři ji ještě v kritickém stavu převezli do nemocnice, kde však svým zraněním podlehla.
Postupně se začaly objevovat první pochybnosti o tom, co Sydney policii skutečně řekla. Vyšetřovatelé totiž zjistili, že měla vážné problémy na univerzitě, o kterých doma dlouhé měsíce mlčela. Rodičům přitom tvrdila, že je všechno v pořádku, ale ve skutečnosti byla kvůli špatným známkám z univerzity vyloučena.
Pravda o škole
Právě v den útoku telefonovala Brenda Powellová s vedením školy, které ji mělo o celé situaci informovat. Během hovoru se ale z telefonu ozval křik, několik tupých ran a spojení se náhle přerušilo.
Když z univerzity zavolali zpět, telefon zvedla Sydney a snažila se předstírat, že je její matka Brenda. Lidé na druhém konci linky ale poznali, že hlas patří někomu jinému.
Proděkan studentů John Frazier jí nakonec přímo řekl: „Sydney, myslím, že to jsi ty. Tohle není Brenda.“ Poté se telefon znovu odmlčel. V tu chvíli začali tušit, že se v domě stalo něco vážného.
První rozpory
Jakmile kriminalisté začali procházet dům a zajišťovat stopy, objevovaly se další otázky. Některé detaily totiž neodpovídaly tomu, co Sydney policii popsala.
Pochybnosti vyvolalo i samotné vloupání. Podle kriminalistů bylo jedno z oken rozbito až po útoku a na místě chyběly stopy, které by nasvědčovaly tomu, že do domu někdo skutečně vnikl.
S každou další zajištěnou stopou se pozornost vyšetřovatelů začala stále víc obracet na Sydney. Postupně dospěli k závěru, že za smrtí Brendy Powellové nestál neznámý útočník, ale její vlastní dcera, která nechtěla, aby se matka dozvěděla pravdu o škole a ztrátě studia.
Vyšetřovatelé později uvedli, že svou matku nejprve udeřila litinovou pánví a poté jí zasadila téměř třicet bodných ran, především do oblasti krku.
Sydney Powellová byla krátce poté obviněna z vraždy své matky. Sama se později hájila tím, že v době útoku trpěla psychózou a nedokázala rozpoznat, co je skutečné.
Podle odborníků navíc dlouhodobě žila ve strachu, že zklame svou matku, která o jejích problémech ve škole dlouho netušila.
Psychóza, nebo vina?
Po obvinění zůstala Sydney Powellová ve vazbě, zatímco psychologové a psychiatři zkoumali její duševní stav. Právě otázka příčetnosti se později stala jedním z hlavních témat celého procesu.
Když se případ v roce 2023 dostal před soud, obhajoba tvrdila, že Sydney v době útoku trpěla paranoidní schizofrenií a psychózou. Podle psychiatrů měla vážné problémy rozlišit realitu od vlastních bludů.
Sydney se během procesu zastal i její otec. Před soudem řekl, že jeho žena by si nepřála, aby jejich dcera dostala doživotní trest, a přiznal, že nechce přijít i o ni. Podporu jí vyjádřili také prarodiče, u kterých po léčbě nějakou dobu žila v klidnějším prostředí jejich farmy.
Obžaloba ale upozorňovala na to, že se Sydney po útoku snažila vraždu zakrýt fingovaným vloupáním a vydávala se za svou matku. Podle žalobců tak věděla, co dělá, a byla si vědoma následků svého jednání.
Rozsudek bez konce
Porota nakonec Sydney Powellovou uznala vinnou z vraždy své matky. Byla odsouzena k doživotnímu trestu s možností podmínečného propuštění po patnácti letech.
Její obhajoba se ale proti rozsudku odvolala. Odvolací soud pak rozhodl, že Sydney dostane nový proces kvůli pochybnostem kolem posuzování jejího psychického stavu.
Případ se tak dostal až k Nejvyššímu soudu státu Ohio, který nyní řeší, zda rozhodnutí odvolacího soudu zůstane v platnosti, nebo bude obnoven původní rozsudek. Konečné rozhodnutí zatím nepadlo.
Zdroje:
