Článek
Moje přítelkyně byla odjakživa zvyklá, že když přijde návštěva, nemůže přece sedět u prázdného stolu. Měli to tak doma a automaticky to přenesla i k nám.
Takže když měli přijít naši přátelé, na stole byly chlebíčky, jednohubky, něco sladkého… A samozřejmě pití.
Nikdy jsme nepočítali, kolik nás taková návštěva vlastně stojí. Brali jsme to prostě tak, že host je host.
Dvojčata kolem deváté vždycky jako na povel odpadla. Jelikož jsme měli velký byt, místo na spaní vždycky našlo. Přítelkyně je odvedla do pokoje, holky šly spát a jejich rodiče pochopitelně zůstali.
Když se večer pomalu chýlil ke konci, ustlali jsme jim v obýváku.
Ráno ještě posnídali a při loučení už padlo, že bychom se mohli zase v pátek sejít. Vlastně ani nebylo potřeba říkat kde. Všem nám bylo jasné, jak to dopadne.
Ne že by nikdy nic nepřinesli. Kamarád občas z tašky vylovil dva lahváče. Bylo jasné, že na celý večer mu stačit nebudou, ale snaha se počítá.
Jeho žena to ovšem jednou posunula ještě o level výš. Vytáhla malou PET láhev s domácí griotkou a řekla:
„Já si dneska dám griotku, na víno nemám chuť.“ Nalila si a láhev nechala před sebou. Tehdy jsme nad tím mávli rukou.
Pamatuju si, jak mi jednou řekla: „My k vám tak rádi chodíme. Vy jste takoví pohostinní.“ Tenkrát mi to přišlo jako hezký kompliment. Dneska bych řekl, že měla pravdu. Pohostinní jsme opravdu byli. A oni zase opravdu rádi chodili.
Časem jsme se s přítelkyní rozešli. S pátečními návštěvami to ale nemělo nic společného. Prostě jsme každý šli svou cestou a naši známí z toho byli upřímně smutní. S rozchodem samozřejmě skončily i ty společné pátky a nějakou dobu jsme se všichni potkávali zase po svém.
Jednou jsme s kamarádem seděli u piva a on začal vzpomínat.
„To byly časy. Sešli jsme se, popili, kecali do noci… Byla sranda, ne?“
Pak stočil řeč na mě a moji bývalou. Vykládal, jak nám to spolu slušelo, jaká je škoda, že už spolu nejsme, a že bychom se k sobě možná měli vrátit. V tu chvíli jsem si říkal, jestli mu chybíme my, nebo chlebíčky.
Nakonec to dopadlo jinak. Bývalá si našla nového přítele, u kterého se celá rodinka ještě jednou sešla. Jemu se to ale moc nezamlouvalo a zavedené pořádky rychle zatrhnul. A tím pátečním večerům definitivně odzvonilo.
